Nyní se muzeu podařilo získat do dlouhodobé výpůjčky další orchestrion, a to v podstatě ze stejné lokality, odkud pocházel ten původní – z pošumavských Malenic, které jsou nedaleko Zlešic. „Kromě toho stejně jako u nástroje předchozího byl i tento před více než sto lety zakoupen v Písku u prodejce hudebních nástrojů Jana Humla,“ poznamenal ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek s tím, že nový orchestrion má i stejného výrobce, firmu Dienst z Lipska. Zatímco ještě zhruba před sto lety bývaly orchestriony snad v každém druhém českém pohostinství, v současné době je písecký nástroj v celých jižních Čechách jediný.

Zajímavá je také jeho historie. „Jeho majitelem totiž býval věhlasný režisér osobitého vzhledu Zdeněk Podskalský. Autor nesmrtelného filmového muzikálu Noc na Karlštejně a řady dalších filmových i divadelních hitů, znamenitý bavič a vypravěč a partner neméně slavné herečky Jiřiny Jiráskové býval i vášnivým sběratelem různých mechanických hraček a strojků. Největším předmětem v jeho sbírce býval právě skříňový orchestrion,“ uvedl kurátor muzea Jan Kouba.

Nebeskou poštu i rozsvícení stromu si v Písku nenechaly ujít stovky lidí.
Písečáci si tradici vzít nenechali, na rozsvícení stromu přišly stovky lidí

Písecké muzeum má zatím orchestrion v dlouhodobé výpůjčce a jak potvrdil ředitel, jedná s jeho současným majitelem Zdeňkem Podskalským ml. o možném odkoupení. Nástroj je nyní konzervován, částečně opraven, naladěn a celkově v takové kondici, ve které se nenacházel již několik desítek let. Od středy 1. prosince je v expozici Písecký venkov v 19. století připraven vyhrávat zájemcům každou hodinu, a to vždy v půl.

Zajímavostí je, že ze dvanácti písní, které umí nástroj zahrát, dokázali pracovníci muzea rozpoznat pouze tři, ostatní skladby čekají na určení od návštěvníků. V prosinci však hudební produkci zahájí největší „šlágr“, a sice slavný Radeckého pochod od Johanna Strausse staršího.

Prácheňské muzeum, jehož provoz zatím není nijak zásadně omezen, nabízí i několik nových prosincových výstav. Jedná se například o Mincovní poklady v Malých výstavních síních, které měly být k vidění už loni. „Tehdy jsme výstavu museli zrušit a posunout na tento rok. Snad nás nečekají žádná překvapení,“ konstatoval ředitel Jiří Prášek. Muzeum letos nedělá přednášky a vernisáže se konaly pouze venku. Vstup do výstavních prostor pro návštěvníky není zatím nijak omezen, pouze musí mít respirátor. „V prosinci lidé do muzea hodně chodí, máme otevřeno i na Štědrý den dopoledne či o svátcích,“ dodal ředitel s nadějí, že se nebude opakovat loňský rok, kdy muselo muzeum od 18. prosince zavřít.

Protivín má každý rok jinou adventní výzdobu.
Vánoční výzdobu jako v Protivíně jinde neuvidíte. Jak se vám líbí?

Až do konce roku mohou návštěvníci muzea na vlastní oči vidět čtyři unikátní poklady nalezené v posledních letech na Písecku. „Nejstarší mincovní depot byl uložen v keramické nádobě a pochází od obce Řeteč. Nález se sestává z 1341 kusů stříbrných denárů panovníků Spytihněva II. a Břetislava I. Břetislav proslul obsazením polského Hnězdna, kde se až do té doby nacházely ostatky sv. Vojtěcha, a rovněž „romantickým“ únosem své budoucí choti Jitky v roce 1030. Na jihočeském území se jeho moc opírala o několik mikroregionů, z nichž ten v okolí Řetče se dvěma správními „hrady“ (Kozárovice a Šance u Březnice) hrál významnou roli,“ uvedl Jan Kouba.

O něco mladší depot byl nalezen na hranici katastrů města Písku a Oldřichova u samoty Kocourov. „Různě v ornici rozptýlené mince svědčily o tom, že poklad byl z původního místa uložení vytržen při zemědělských pracích. Jedná se o exempláře českých brakteátů krále Přemysla Otakara II. (1253-1278) nebo Václava II. (1278/1283-1305) a především 54 rakouských a bavorských stříbrných feniků,“ pokračoval kurátor. Dodal, že ze stejného období a zároveň nálezem nejnovějším je ten z roku 2020, kdy byl objeven opět rozptýlený depot stříbrných brakteátů Přemysla Otakara II. na poli u Sepekova. Nalezeno zde bylo téměř 800 mincí, což je v i rámci celých Čech událost naprosto mimořádná.

Ilustrační foto.
ANKETA: Zvolte nejhezčí vánoční strom na jihu Čech

Posledním vystavovaným nálezem je depot objevený v areálu zemědělského družstva v Kučeři. „Jednalo se o mince vytržené lžící bagru ze slepené hroudy, která, soudě dle jejího tvaru, původně spočívala v nádobě. Nález náleží do skupiny mincovních depotů z období pozdní fáze husitských válek a v širší oblasti kolem obce Kučeř je poměrně častým jevem. Větší či menší depoty známe totiž třeba z Hrejkovic, Zhoře, Vesce nebo Přeštěnic. Vedle ražeb pražských grošů Václava IV. či jeho otce Karla IV. se zde objevují různé zahraniční ražby,“ doplnil Jan Kouba.

V píseckém muzeu mohou návštěvníci také nasát vánoční atmosféru, a to především díky výstavě Vánoce z lípy řezané. Betlémy z lipového dřeva vyrobené jihočeskými řezbáři budou k vidění také do konce roku. V lednu a únoru má muzeum tradičně zavřeno.

Lucie Kotrbová