Letos ale úly přestěhoval na Chelčicko a Bělčicko. „Když jsem začal v Topělci včelařit, byl jsem na konci vsi, a teď jsou všude kolem stavební parcely a lidem začaly včely vadit. V březnu, když včely úspěšně přezimovaly, jsem jednoho dne našel úly rozkopané. 126 včelstev bylo zničených a zbylých 96 se mi podařilo zachránit," vysvětlil důvod jejich stěhování Vlastimil Mládek. Pachatele se policii najít nepodařilo.

V současné době chovají se synem sto včelstev a plánují jejich další rozšíření. „Výhodou je, že mohu včelíny převážet na různá stanoviště. Na Chelčicku, kde je vyhlášená ovocnářská oblast, jsme se dohodli na spolupráci se zemědělským podnikem. Letošní květový med máme výhradně z květů ovocných stromů a pampelišek, které mají léčivé účinky," dodal Vlastimil Mládek. Zachráněné včely mu útrapy vynahradily.

Spokojený je jak s kvalitou květového, tak i druhého medu, o obou říká, že jsou letos mimořádně dobré. „S včelařením jsem začínal před 65 lety a pořád se učím. U včel hodně záleží na počasí, na roční době a spoustě dalších okolností. Nejdůležitější je práce a neustálé vzdělávání," říká Vlastimil Mládek. Lituje jen toho, že mnozí včelaři podceňují preventivní opatření proti varroáze a moru včelího plodu. „Ztráty včelstev mívají někteří proto, že je léčili pozdě nebo vůbec neléčili," dodal.

Ztáta včelstev

V rozkopaných úlech v Topělci zahynulo v březnu 126 včelstev.
Zachránit se podařilo jen zbylých 96 včelstev.

Včelaři by podle Vlastimila Mládka neměli podceňovat prevenci zdravotního stavu, veterinární ošetření, desinfikování úlů a podobně. „Největším nepřítelem včel je člověk sám. Nejen, že někdo včelstva ničí, ale také je krade. Stalo se mi i to, že jsem kupoval mezistěny a z balíků vylézala motolice, která je přenašečem roztoče varroáza. Měl jsem štěstí, že jsem si toho včas všiml. To by si neměl nikdo dovolit prodávat," dodal Vlastimil Mládek varování pro ostatní včelaře.

Přes všechny špatné zážitky říká: „Pro mě to byl vynikající rok." Od nového stanoviště úlů si navíc slibuje ještě větší kvalitu medů, než byly ty dosavadní. jeho cílem je akátový med, na který jsou více zaměření včelaři a Moravě.

Včelařina je podle něj o práci, kde se vždy projeví výsledky podle toho, jak se kdo snažil. S letošní kvalitou i množství medu je spokojený také včelař z Hájku u Kovářova Pavel Řežábek, který na rozdíl od Vlastimila Mládka chová jen devět včelstev.

Oba se shodují mimo jiné i na tom, že je velice důležité vystihnout správný čas, kdy med vytočit. „Letošní rok jsem měl osmdesát kilo květového medu a šedesát kilo druhého medu. Je to téměř stejné jako vloni," konstatoval Pavel Řežábek.

Letošní rok vidí z pohledu včelaře jako průměrný co do množství medu, ale výjimečný ohledně jeho chuti. K včelaření ho původně přivedl otec. Původně ani netušil, že bude v jeho stopách pokračovat.

Včelaření je další práce po práci. I on si dobře ví, že včely vyžadují péči, která se nedá ošidit.