Z vitrin sebrali mj. důstojnický kabátec, kord, dvě šavle, několik vyznamenání apod. Když byli vyrušeni alarmem, utekli. Karlu Schwarzenbergovi způsobili škodu za 8 510 000 korun.

Oba obvinění s Viktorem P. (34) dále v noci na 14. prosinec 2010 vnikli do obchodního domu v Příbrami. Odstranili střešní krytinu, vypáčili pobití střechy a z půdy probourali strop prodejny zlatnictví. Pomocí přinesené brusky vnikli do trezoru v místnosti pro personál a odcizili odtud šperky v hodnotě 980 557 Kč a hotovost 16 632 korun. Dále rozbili vitrinu a odcizili hodinky v hodnotě 80 561 korun.

Zločiny z archivu.Zdroj: DeníkVloupání do Orlíku oba obvinění popřeli. Vojtěch P. k jeho DNA na zajištěných věcech a k jeho pachové stopě na laně u žebříku na hradbě a na pákovkách na terase zámku řekl, že mohlo jít o jeho věci, které někdo užil ke krádeži - má v Mirovicích domek se zahradou a podobným nářadím. Ten byl několikrát vykraden, což prý policii oznámil.

D. vloupání do zámku „směroval" na jistého Roberta, který se prý snad deset let opakovaně zmiňoval, že by chtěl odtud ukrást nějaké věci, a pak si od něho půjčil autogen, který mu prý vrátil v červnu 2010.

Zloděj v obchodě. Ilustrační foto.
Zločiny z archivu: Recidivista prý jednal v zoufalství, neměl co dát dětem

Vloupání do Alberta Vojtěch P. doznal. V přípravném řízení vypovídal, že čin spáchal s Milanem D. Místo si předtím opakovaně prohlédli. Na střechu se dostali po požárním žebříku. Díru ve stropě udělali v sobotu, v neděli se do prodejny spustili po přineseném laně. Líčil, že na zdolání trezoru se jejich bruska ukázala slabá, tak si v noci jeli půjčit výkonnější. V trezoru zlatnictví prý ale nebyla hotovost, zlato si rozdělili a prodávali v Safině. Každý měl získat asi 380 000 korun. Vzali ještě hodinky, které pak ale i s taškou propadly z půdy do pekárny.

Před soudem výpověď zásadně změnil. Vloupání údajně provedl sám. Jak se na místo dostala bratrova pachová stopa, nechápe. K výpovědi proti spoluobviněným prý byl donucen vyšetřovatelkou přísliby propuštění z vazby, když ho navštívila ve věznici.

Ilustrační snímek.
Zločiny z archivu: Loupil opakovaně u stejných pump - nevěděl prý, jak z dluhů

D. tvrdil, že se nevloupal ani do Alberta. Prohlásil, že je to vykonstruovaný případ ušitý jemu na míru.

Viktor P. krádež v Albertu taky popřel, své pachové stopy na trezoru si neumí vysvětlit, když prý tam přece vůbec nebyl. K vloupání na zámek řekl jenom, že mu jistý Stanislav S. přinesl pruhy červeno-zlaté látky a chtěl, aby z nich vypáral nějaké údajně zlaté nitě, že je to pro něho moc pracné. Tak je páral, dával do pytlíků a dal mu je za pervitin. Později mu prý pan S. přivezl ještě nějaké kamínky.

Ten jako svědek v přípravném řízení řekl, že některé z těchto věcí od Viktora a jeho družky nechal ohodnotit; prý byly bezcenné. K hlavnímu líčení se ho nepodařilo obeslat. Od října 2011 je v celostátním pátrání a „na pohybu" před dodáním do výkonu trestu.

Ilustrační foto.
Zločiny z archivu: Vyděrač strašil kyselinou solnou

Kastelán zámku Orlíku opakoval, že ho tehdy ráno probudil telefonát z PCO, že na zámku byl narušen bezpečnostní systém. Když tam se synem během asi deseti minut přijeli, v objektu se svítilo. Otevřel hlavní dveře, odkódoval systém a zjistil stopy vloupání. Na místě našli krumpáč, pajsr a další věci, dveře byly vykopnuty, účelová mříž byla upálena autogenem. Podle kastelána zloději zámek dobře znali. Myslí si, že museli být nejméně dva, protože jeden by se nestačil vracet pro ukradené věci a odnést i autogen – celá akce jim musela trvat jen oněch asi deset minut.

Pozoruhodný byl výslech policejního experta z odvětví pachové identifikace k důkazu opatřenému devatenáct měsíců po vloupání na Orlík, kdy potápěči našli v jezeře tašku s autogenem, z něhož byla sejmuta pachová stopa shodná s pachovou konzervou Milana D. Odborník vysvětlil, že stojící voda a chlad jako v tomto případě pach konzervují. Experimentálně má vyzkoušeno, že pes našel také pachovou stopu i po zahřátí věci na 900 stupňů, dokonce i z fragmentů obalů odpálené bomby…

Ilustrační foto.
Zločiny z archivu: Za krádeže a znásilnění byl potrestán až po osmi letech

Z listin předseda senátu konstatoval, že Vojtěch P. byl čtrnáctkrát soudně trestán, Viktor P. dvanáctkrát, Milan D. devětkrát. Krajský soud pak Vojtěchu P. uložil úhrnných osm let do věznice s ostrahou, Milanovi D. rovněž osm let, ale do věznice se zvýšenou ostrahou, Viktoru P. za klenotnictví a za sbíhající se krádež z jiného rozsudku souhrnných pět let.