Zhruba v polovině dubna podala společnost ZEVO Písek dopracovanou dokumentaci EIA k záměru na vybudování zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Vypořádala v ní připomínky, které vzneslo Ministerstvo životního prostředí při posuzování druhé dokumentace. Vztahovaly se zejména k nakládání s odpadními vodami.

Své připomínky měli možnost posílat také lidí, což mnozí činili. A jak na úterním jednání zaznělo, šlo o vyjádření, ze kterých vyplývá nesouhlas se záměrem. Z toho důvodu nařídilo ministerstvo setkání s veřejností.

V první části jednání seznámili přítomní zástupci ministerstva, zpracovatele dokumentace i dotčených organizací města se záměrem a druhá – časově podstatně náročnější - část patřila diskuzi s veřejností. Trvala do pozdních večerních hodin.

close Veřejné jednání k ZEVO v píseckém kulturním domě. info Zdroj: Deník/Lucie Kotrbová zoom_in Veřejné jednání k ZEVO v píseckém kulturním domě.

ZEVO Písek je zařízení pro energetické využití odpadu o kapacitě 50 tisíc tun za rok. Jeho hlavním cílem je odklon od využívání fosilních paliv (uhlí) a od skládkování energeticky využitelných odpadů. Po zprovoznění spalovny plánuje teplárna odstavit kotel na uhlí. Jedním z hlavních důvodů záměru je též plánovaný konec skládkování SKO po roce 2030.

Záměr je koncipován v rámci memorand měst Písek, Strakonice, Milevsko, Horažďovice, Vodňany a Blatná. „Zvažováno bylo několik variant, jako nejoptimálnější byl zvolen pozemek v blízkosti Teplárny Písek,“ poznamenal během představení záměru Jan Hanus za oznamovatele. Jak doplnil, záměr je v souladu s územním plánem.

Odborníci seznámili s výsledky posuzování vlivů na životní prostředí, změnami vlivu na ovzduší, porovnáním emisí a imisí za stávajícího stavu a v případě vzniku spalovny, rozptylovou studií, dopravním zatížením či výsledky hlukové studie. V závěrečném shrnutí mimo jiné zaznělo, že výstavba spalovny bude mít minimální vliv na ovzduší, nepředstavuje zdroj zdravotních rizik či nezhorší kvalitu vod.

Po představení záměru následovala dlouhá diskuze s občany. Do kulturního domu jich dorazilo několik desítek, vesměs ze Smrkovic či s vazbou na tuto osadu Písku. Kritizovali negativní dopad spalovny na životní prostředí, ovzduší, dopravu, ale také chuť žít či podnikat v Písku nebo vliv na hmotný majetek. Poukazovali například na plánovanou výstavbu mnoha nových domů ve Smrkovicích a tím se zvyšující nároky nejen na dopravní zatížení. Obávají se snížení hodnoty svých nemovitostí.

Proti záměru vystoupila Martina Poživilová ze Smrkovic. „Bydlím v té nejvíce dotčené části obce a nevěřím, že spalovna nebude mít vliv na životní prostředí a náš život. Víme, že spalování odpadu je druhá nejhorší varianta nakládání s odpady. Děti ve škole se učí, že mají třídit a že máme chránit životní prostředí. Jdeme přesně opačnou cestou, chceme zlikvidovat přírodu, která tady zbyla, fungující ekosystém a děláme ze Smrkovic druhou průmyslovou zónu,“ hovořila k zástupcům ministerstva i zpracovatelům dokumentace. „My tady žijeme a nemůžeme odejít jinam. Pár lidí z toho bude mít zisk, ale co my, co tady žijeme? Akorát oči pro pláč,“ dodala s tím, že společně s dalšími dobrovolníky obcházeli obec a sbírali podpisy pod petici, kterou doručili na ministerstvo. Podpořit by se podle ní měla plánovaná velkokapacitní spalovna ve Vrátě u Českých Budějovic, která by měla pro náš kraj stačit.

Milan Kajtman poukázal na to, že existuje tepelná koncepce města z roku 2016, kde není o ZEVO ani slovo. „Existují ekologičtější a levnější možnosti, kde brát teplo. Kromě toho jeho spotřeba ve městě každoročně klesá,“ zmínil s tím, že by se měla tepelná koncepce města aktualizovat.

Písek plánuje spolu s městem Strakonice vybudovat ZEVO s kapacitou maximálně 50 tisíc tun energeticky využitelného odpadu ročně. Zařízení by mělo stát v blízkosti Teplárny Písek, která by využívala odpadní teplo, které vznikne při spalování odpadu, jako jeden ze svých zdrojů pro centrální zásobování teplem. Zájem o využití ZEVO mají podle společnosti i okolní města, která již s Pískem podepsala memorandum o spolupráci. Od roku 2030 již totiž nebude možné odpad ukládat na skládku a obce musí zajistit jiný způsob jeho likvidace. Náklady na vybudování zařízení na energetické využití odpadu by se měly pohybovat kolem dvou miliard korun. Loni v květnu získal projekt píseckého ZEVO dotaci ve výši 1,3 miliardy korun z programu HEAT Modernizačního fondu. Dotace může pokrýt až 61 % z celkových investičních nákladů.

Podle ředitelky Teplárny Písek Andrey Žákové je všechno navrženo a spočítáno tak, aby se spalovna stala adekvátní náhradou kotle na uhlí, který se má odstavit. „V současné době je uhelný kotel hlavní zdroj, nikoli nárazový. V běžném provozu funguje od září do června. Nemůžeme být do budoucna závislí na biomase, protože pak nemáme žádnou zálohu. Potřebujeme velký zdroj na zimu,“ vysvětlila Andrea Žáková.

V diskuzi vystoupila také Veronika Rážová, podle které je špatně, že se město stane závislé na odpadu jako palivu. „Nebude to mít dobré následky do budoucna. Naší snahou by mělo být odpad snižovat, ne naopak, ne postavit teplo ve městě na odpadu. I dneska končí na skládce odpad, který by tam končit neměl,“ namítla s tím, že nejde jen o lidi, ale také o přírodu, která se zničí. Tázala se také na to, jak bude dál vypadat skládka, kdyby vzniklo ZEVO.

Jednatel společnosti Odpady Písek Jakub Šimoník připomněl, že skládka ve Smrkovicích funguje od roku 1993. Její současná kapacita je ještě na dva roky. „Máme v plánu rozšíření skládky, ale ještě není jisté, o kolik. Jedna varianta počítá s prodloužením zhruba o čtyři roky, druhá o šest let,“ nastínil. V současné době se podle něj neuvažuje o tom, že by na skládce měly být ukládány odpady ze ZEVO.

Diskuze pokračovala do pozdních večerních hodin a v zásadě se točila kolem stejných věcí. Lidé ze Smrkovic a okolí, kteří na jednání přišli, spalovnu ve vybrané lokalitě nechtějí. Nyní bude záležet, zda záměr získá kladné stanovisko EIA. Pokud ano, budou následovat další kroky.