Kliknutím zvětšíteVěnceslava Skřivánková vystudovala Veterinární fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně a její profesní život byl spojený s prací veterinární lékařky. Obyvatelé Písku ji však znají spíš jako první starostku města po 17. listopadu 1989. Byla tehdy u zakládání místního Občanského fóra a od začátku roku 1990 pak vedla město až do řádných podzimních komunálních voleb.
Ve funkci starostky Písku pamatuje Věnceslavu Skřivánkovou ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek, který zde začal pracovat v 80. letech. „Podílela se na chodu města v prvních porevolučních týdnech a měsících, což určitě nebylo jednoduché. Mimo jiné se zapříčinila o to, aby Písek v květnu navštívil Václav Havel. Na to byla, řekl bych, velmi hrdá," zavzpomínal ředitel Jiří Prášek.
Věnceslava Skřivánková působila před životem v Písku na Benešovsku. Dvanáct let tady pracovala jako obvodní veterinární lékařka. Jak připomněla před deseti lety v rozhovoru pro Deník, po rozhodnutí OV KSČ putovala po různých okresech, obvodech a veterinárních ošetřovnách. „Hledala jsem cestu ke spravedlnosti, a to mě přivedlo mezi zakládající členy Klubu angažovaných nestraníků," hodnotila tehdy jednu z etap svého života.
Vzhledem ke svým názorům a postojům se však stala nespolehlivou a nežádoucí osobou. Tehdejší okresní výbor KSČ rozhodl, že musí opustit Benešovsko. „Ale všechno zlé je pro něco dobré. Tím, že jsem vystřídala různá pracoviště, jsem měla poměrně široký záběr znalostí a zkušeností," vyprávěla Věnceslava Skřivánková.
Poslední etapou profesního života Věnceslavy Skřivánkové byl písecký masokombinát, kde byla vedoucí hygienického střediska. Ani v důchodu ovšem neztratila zájem o dění ve městě, do kterého se snažila nejednou zasáhnout. Zasloužila se například o vybudování památníku politickým vězňům v parku na Husově náměstí. Bojovala také za pojmenování písecké ulice po politické vězenkyni Dagmar Šimkové, jejíž jméno nakonec nese lávka přes řeku Otavu.
46
Čtenář reportér
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
