Cudrovicím se nevyhnuly ani válečné konflikty. V době třicetileté války vzalo za své mnoho lidských sídel a válečné běsnění nepřežili ani Cudrovidští. Od poloviny 17. století se zde usazují již povětšinou němečtí osadníci a jméno obce se mění na Zuderschlag. Česká podoba jména se pak ztrácí během dvacátých let osmnáctého století a české Cudrovice se souběžně s německým objevuje zas až na počátku první světové války.

Obec Cudrovice poblíž Blažejovic v době, kdy tam žily desítky lidí.Obec Cudrovice poblíž Blažejovic v době, kdy tam žily desítky lidí.Zdroj: Deník/Jana VandlíčkováJméno má původ ve slově cúdař, německy pak zuder s významem soudce, z čehož vzniklo příjmení Cudr. S příponou –ovice, která nahrazovala dřívější Lhoty, lze původ jména hledat ve sdělení, že jde o ves lidí Cudrových. Německé jméno s koncovkou schlag se objevuje až v roce 1503 a dokládá odkud postupovala německá kolonizace. Místní jména končící na slag, což znamená paseka se hojně objevují v horním Rakousku hlavně ve 14. století, odkud se rozšířila na Českokrumlovsko, kde jsou na českém území nejhojnější. Vlivem postupující kolonizace, která šla podél hranic směrem na západ se „paseky“ objevují i v okolí Cudrovic, kde tvoří ostrůvek hned šestnácti jmen s touto koncovkou. Zde se kolonizace z Rakouských zemí zastavila a například na Klatovsku či v Bavorsku se již obce s koncovkou - slag vyskytují jen velice vzácně.

Zámek v Omleničce v roce 2023.
Tři sta let starý barokní zámek v Omleničce chátrá dál. Záchrana je v nedohlednu

Zaniklé obce na Šumavě mnoho let mapuje spisovatel a především ředitel volarského Kulturně informačního centra Jaroslav Pulkrábek. Ze svých zápisků z archivních materiálů tak vyčetl, že v roce 1850, díky iniciativě vitorazského děkana Jana Matiáše Paula vyrostl v Cudrovicích kostel zasvěcený Korunování Panny Marie a po čtyřiačtyřiceti letech byl povýšen na farní. O velikosti obce před několika stoletími svědčí i fakt, že Cudrovice měly vlastní školu. Do ní začaly cudrovické děti chodit v roce 1871.

V roce 1790 stálo v Cudrovicích jedenáct domů a o padesát let později už třináct se stopadesáti obyvateli. Před druhou světovou válkou jich tam byl téměř dvojnásobek. Ze 140 obyvatel však jen pouze tři patřili k české menšině. Do třicátých let minulého století patřila správně pod obec Milešice a pak se na několik let stala samostatnou obcí. Od roku 1950 pak Cudrovice byly opět jen osadou a patřily pod nedaleké Mlynařovice. Zajímavý údaj o osídlení nabízí Statistický lexikon obcí republiky československé z roku 1955. V kolonce počet domů se totiž dá dohledat číslo 26, nicméně obyvatelé jsou tam uvedeni pouze dva.

Příběhy opuštěných budov.Příběhy opuštěných budov.Zdroj: DeníkSe stavbou kostela zasvěceného Korunování Panny Marie se začalo v roce 1849 a již 4. prosince 1850, na svátek sv. Barbory, byl vysvěcen. Jak již bylo řečeno iniciátorem stavby byl vitorazský děkan Jan Matiáš Paule a v interiéru se rovněž nacházely dary z mariánského kostela dolnorakouské Vitorazi. Autorem hlavního i bočních oltářů se stal prachatický Jan Biebl a pocházely z roku 1865. U příležitosti povýšení na farnost, tedy v roce 1894, byly z Českých Budějovic z dílny Rudolfa Pernera přivezeny tři zvony. K patnáctikilovému zvonu z roku 1889 tak přibyla třistadevět kilová Marie, Laurenc se 169 kg a 102 kilový Ferdinand. Během 1. světové války v roce 1916 byly dva největší zvony odevzdány pro vojenské účely a nové byly vysvěceny a zavěšeny až v letech 1923 a 1928.

Křížová cesta byla na základě sbírky obyvatel pořízena do kostela a do kaple v Mlynářovicích na začátku minulého století. K zařízení kostela patřily i varhany, které postavil Bedřich Semrád v roce 1756 a které byly zakoupeny a přivezeny z kostela v Chrobolech v roce 1909. Do farního obvodu patřily Cudrovice, Mlynářovice, Plešivec a Blanický mlýn.

Kdysi vzkvétající obec Pavlův Studenec připomíná jen Bottgerův pomník

Vzhledem k národnostnímu složení obyvatel Cudrovic, tedy Zuderschlagu a následkem poválečného odsunu obec zcela osiřela. Přestože byla znovu dosídlena a nacházela se relativně daleko od hranic, a tak v roce 1953 zanikl zdejší národní výbor a po třech letech i osada samotná. V polovině dubna roku 1955 do kostela vnikli brigádníci z nedalekých Blažejovic, kteří omotali oltář řetězem a pomocí traktoru strhli a spálili. Vandalským způsobem rozsekali již poničenou kazatelnu a v kostele spáchali i další škody. To byl jeden z posledních impulsů, který vedl k likvidaci kostela a za krátko potkal stejný osud i zbylé cudrovické domy.

Dnes obec Cudrovice připomíná jen turistická cedulka a zbytky tamních domů v loukách, pastvinách a lesích najde jen opravdový milovník historie. V okolí Cudrovic se ale i tak dá najít pár domů a na loukách se pase skot tamního hospodáře. I tak byl v roce 1993 byl symbolicky obnoven místní hřbitov a na místě kostela vztyčen dřevěný kříž s textem připomínající neblahou historii farního chrámu a před několika lety byly opraveny i obě již značně zchátralé kapličky. Vypravit se na místo ale stojí za to, příroda jen tam úžasná. Turista tak může pozorovat, jak se nejen zub času podepsal na zániku jedné z obcí na Prachaticku.

Obec Cudrovice

Kde stávala: pět kilometrů jižně od obce Záblatí na Prachaticku, 48°57′14″ s. š., 13°55′35″ v. d.
Kdy vznikala: první písemná zmínka o osadě je z roku 1456
Kdy a jakou zažila největší slávu: kolem roku 1900, kdy tam žilo 140 výhradně německy mluvících obyvatel, byla tam škola i národní výbor
Kdy zanikla: po druhé světové válce po vysídlení německých obyvatel, definitivně zanikla v roce 1956