Na Písecku dopadla nejlépe ZŠ E. Beneše v Písku, a to jak v případě českého jazyka, tak i matematiky. V matice získali deváťáci průměr 52,38 procenta a v češtině dokonce 66,36 procenta. Ředitele školy Filipa Rádra výsledek potěšil. „Víme, že naši žáci jsou u přijímacích zkoušek úspěšní. Vedeme si statistiky a z Cermatu máme výsledky, kde dlouhodobě vycházíme nad průměrem v rámci České republiky. Přesto je příjemné tohle slyšet," reagoval na výsledky analýzy ředitel.

close info Zdroj: Deník zoom_in Za úspěchem žáků stojí podle něj především práce učitelů a jejich spolupráce mezi sebou. „Dodržují jednotná pravidla, postupy i hodnocení," zmínil Filip Rádr s tím, že český jazyk je na Benešovce podpořen hodinou navíc. „Věnujeme ji čtenářské gramotnosti. Žáci chodí do knihovny a čtou," popsal. Škola se však nesnaží za každou cenu dostat všechny žáky na střední školu. Pracuje i s možností učiliště, protože ne pro každého je střední škola vhodná.

Podle výsledků analýzy je na druhém místě na Písecku Základní škola Chyšky, a to také jak v českém jazyce (63,57 procenta), tak v matematice (51,88 procenta). V matematice dál bodují žáci ZŠ Jana Husa Písek, která je na třetím místě s hodnotou 49,90 procenta. Čtvrtá je 2. ZŠ J. A. Komenského Milevsko (44,85%) a pátá ZŠ Cesta Písek (44,67%). V českém jazyce se daří také žákům 2. ZŠ J. A. Komenského (61,84%), ZŠ Jana Husa (61,17%) a ZŠ Svobodná Písek (58,83%).

Data organizace Cermat z posledních pěti let ukazují, že v celorepublikovém měřítku nejlepších výsledků dosahovali v přijímacích testech na střední školy žáci devátých tříd z Prahy, Brna a dalších velkých měst. Obecně přitom platí, že průměrné výsledky žáků v češtině jsou lepší než v matematice. Celorepublikový průměr pro češtinu je 55,3 procenta, u matematiky je to o zhruba 14 procentních bodů méně. Procenta ukazují, kolik měli žáci získaných bodů z celého testu.

Nejslabší průměrné výsledky mají žáci ve strukturálně postižených regionech na severu a západě Čech, a také na Jesenicku, Bruntálsku nebo Karvinsku. Jak uvádí programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký, tyto oblasti vykazují dlouhodobě podprůměrné výsledky vzdělávání i podle dat České školní inspekce. „Je to způsobeno především vysokou koncentrací obyvatel s nízkou vzdělaností, která souvisí i s minimálními výdělky a vysokou nezaměstnaností,“ řekl Miroslav Hřebecký.

Podle něj rodinné prostředí budoucnost dětí velmi ovlivní.  „O českém vzdělávacím systému je známo, že nedokáže socioekonomické zázemí dítěte z jeho rodiny příliš odfiltrovat a stávající systém jednotných přijímacích zkoušek rovněž nahrává tomu, že to, jaká je rodina, se propisuje zvýšeně i do toho, jaké děti se dostávají na jaké školy,“ poznamenal.