Kraj chce správní žalobou napadnout postup správy šumavského národního parku a Ministerstva životního prostředí při projednávání nové zonace parku. Tu už rada parku schválila a ministerstvo k ní chystá vyhlášku. Jak bude postup zavádění nové zonace pokračovat, je nyní nejasné.

Předjednávání návrhu nové zonace začalo v roce 2018 a první návrh byl zveřejněn 22. ledna 2019
Před hlasováním v radě parku vypořádala Správa Národního parku Šumava stovky připomínek od široké veřejnosti i samotných členů rady parku
Pro návrh nakonec hlasovalo letos 7. června 29 z 41 přítomných členů Rady NP Šumava, čtyři členové byli proti a osm se jich zdrželo
Návrh veřejnost najde na stránkách Správy NP Šumava www.npsumava.cz

Kraj kritizuje hned několik věcí. Podle jihočeské hejtmanky Ivany Stráské mu vadí celkový způsob projednání tak důležitého dokumentu. Jeho první návrh se objevil na veřejnosti v lednu. „Návrh představovala jen mapa, ze které bylo možné pouze vyčíst, do které zóny území spadá. Naprosto chybělo jakékoli zdůvodnění, proč tomu tak je a na základě jakých skutečností bylo území do dané zóny začleněno. Chyběla analýza ekosystémů, vyhodnocení dosavadní péče a rizik a k nalezení nebyly ani jakékoli odborné poznatky ze současného stavu přírody,“ řekla hejtmanka.

Kraj podle náměstka hejtmanky Pavla Hrocha kritizuje i to, že z přípravy byl prakticky vyloučen kraj i obce. „Správa Národního parku Šumava dlouhodobě nijak nereflektuje připomínky ze strany kraje a některých obcí a nemá ani snahu je jakýmkoli přezkoumatelným způsobem vypořádat,“ vysvětlil.

K žalobě pak kraj vedly i další důvody – jen dva měsíce na připomínkování, nedostatečný plán péče o jednotlivé zóny nebo špatné vyznačení sítě cest v parku. A vymezení zóny kulturní krajiny považuje dokonce rada kraje za nezákonné.

V tom všem radní vidí porušení práv kraje a tím porušení článku 35 Listiny základních práv a svobod. Dlouhodobě navíc představitelé kraje kritizují způsob nezasahování proti kůrovci v parku a jeho šíření do okolních lesů a krajiny.

Radní kraje by chtěli dosáhnout toho, aby vznikla k nové zonaci i analýza rizik, zásady péče a aby se o nové zonaci rozhodovalo až na podzim, kdy bude možné vyhodnotit dopady kůrovcové kalamity za letošní léto.

PARK SE DRŽEL ZÁKONA

Správa šumavského národního parku nevidí k žalobě žádný důvod. Podle jejího mluvčího Jana Dvořáka jednal ředitel správy parku Pavel Hubený se všemi. „Osobně novou zonaci předjednával se zástupci obcí a osobně ji předjednával i se zástupci Jihočeského a Plzeňského kraje, stejně jako s dalšími členy rady národního parku,“ řekl Jan Dvořák s tím, že některé obce o návrhu i nad rámec zákona hlasovaly v zastupitelstvech.

Správa parku striktně trvá na tom, že se držela zákona 114 a předjednávání zonace začalo dávno před jejím letošním zveřejněním. Následně měla možnost se k ní od ledna vyjadřovat i široká veřejnost.

Také podle ministerstva životního prostředí postupovala správa parku často i nad rámec zákona. „Odmítáme tvrzení Jihočeského kraje, že bychom snad vyloučili kraj z projednávání zonace, či že by bylo samotné projednávání a schválení návrhu zonace v radě Národního parku Šumava 7. června nezákonné. Naopak nemáme pochyb o tom, že jsme my i správa dodrželi postup dle zákona,“ řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Kvalitu projednání nové zonace má dokládat to, že pro ni v radě parku hlasovalo 70 % členů, mezi kterými jsou i zástupci obcí.

DVA MILIONY DO PR

A aby toho nebylo ve sporech Jihočeského kraje a šumavského parku málo, spustil kraj také novou mediální kampaň. Za zhruba dva miliony korun si na ni najal PR agenturu. Podle mluvčího krajského úřadu Davida Hockeho kampaň iniciovaly problémy s kůrovcem a suchem. „Jihočeský kraj chce tyto problémy komunikovat profesionálně a upozorňovat na rizika s těmito jevy spojená. Bohužel, stanoviska ekologických aktivistů s opačným názorem jsou v médiích masivně upřednostňována před názory krajské reprezentace,“ vysvětlil David Hocke.

Kampaň, která se rozjela na sociálních sítích, dostala název Šance pro Šumavu a mluví se v ní o katastrofické situaci. „Jsme přesvědčení, že momentálně uplatňovaná strategie boje proti kůrovci má nenávratné dopady na Šumavu, která doslova mizí a hrozí, že příští generace ji poznají už jen jako měsíční krajinu,“ uvedl kraj na svém facebookovém profilu s tím, že ke kampani vznikne i speciální web.

Ohlášení kampaně se na facebooku kraje dočkalo značné kritiky a obviňování z manipulace s fakty. Také placení PR agentury z veřejných zdrojů řadě diskutujících vadilo. Podle mluvčího správy parku Jana Dvořáka kraj pracuje s mýty. „Jedním dnes už jasně vyvráceným mýtem je, že pokud se v bezzásahových zónách nebude aktivně zasahovat proti kůrovci, Šumava uschne a zůstane tu pouze poušť nebo mrtvá krajina. Jak prokazují dlouhodobé průzkumy a sledování, není tomu tak,“ řekl Jan Dvořák.

Správa parku má přitom v tomto hodnocení podporu i v odborných stanoviscích Biologického centra Akademie věd, které v Českých Budějovicích vede Libor Grubhoffer. „Kampaň Jihočeského kraje se opírá o nepodložená tvrzení a nerespektuje výsledky vědeckých týmů, které ukazují na zvyšující se rozrůzněnost mozaikovitých porostů, které se vyvíjejí v bezzásahových zónách,“ řekl Libor Grubhoffer.

A stejné stanovisko zaznívá i z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Podle její děkanky Hany Šantrůčkové se Šumava obnovuje a nevysychá. „Výsledky našeho výzkumu jednoznačně ukazují, že porosty se na Šumavě obnovují, biodiverzita zvyšuje a krajina nevysychá více než v ostatních částech republiky. Naopak stupeň sucha je zde v celé republice nejnižší. Šumava se obnovuje a jediné, co od člověka potřebuje, je trpělivost, citlivý přístup založený na odborných poznatcích a zamezení šíření poplašných zpráv, které se nezakládají na pravdě,“ řekla děkanka.

Biologické centrum Akademie věd navíc na svém facebooku tvrdí, že na místech, kde se proti kůrovci nezasahovalo, se příroda obnovuje lépe. A ministerstvo životního prostředí k nové zonaci na svém webu uvedlo, že na třech čtvrtinách území parku se bude i nadále proti kůrovci zasahovat nejméně dalších 15 let. Díky nové zonaci má také vzniknout ochranné pásmo na hranicích parku, které bude bránit šíření kůrovce do okolí.