Zemřel ve věku 57 let a byl pochován společně se svou devětaosmdesátiletou matkou Marií. Na záhořském Hřbitově s ním odpočívají i další členové rodiny Pechušků.
Profesor Pechuška se narodil 10. ledna v Dolním Záhoří v rodině malozemědělce. Základní školu ukončil v Horním Záhoří a po jejím ukončení byl rodiči zapsán na gymnáziu v Písku, které zakončil s vyznamenáním v roce 1901. Po ukončení gymnázia pokračoval ve studiu na bohoslovecké fakultě UK a po jejím dokončení byl v roce 1905 vysvěcen na kněze. Poté působil na několika místech v duchovní správě.
V roce 1911 se stal vysokoškolským profesorem a vyučoval na školách v Praze. Jeho život poznamenala první světová válka běhen níž působil jako kurátor v Srbsku. Po skončení první světové války začal v letech 1921 – 1925 studovat na filozofické fakultě UK v Praze v oboru staroslověnského jazyka a písemnictví. Fakultu úspěšně dokončil a na základě dizertační práce dosáhl v roce 1933 doktorátu filozofie. Byl autorem významných prací o staroslověnštině a o svém oboru psal do časopisu Slavie. Jeho badatelská činnost byla pochvalně zhodnocena profesorem Josefem Kurzem v nekrologu v časopise Naše věda XXII z roku 1939.
Profesor Pechuška měl několik sourozenců. Jeho bratr Jan absolovoval bohosloveckou fakultu, byl vysvěcen na kněze po léta působil jako děkan v kostele sv. Prokopa v Jarošově nad Nežárkou. Bratr Josef zdědil po rodičích zemědělskou usedlost. Byl dlouholetým kostelníkem v kostele sv. Michaela v Záhoří. Byl postižen zákeřnou chorobou Bürgrovou nemocí na jejíž následky v červnu 1951 zemřel ve věku 77 let. Josefův syn Vojtěch synovec Františka Pechušky kráčel téměř ve šlépějích svého otce a hrál mnoho let na varhany v záhořském kostele. Z úst obou zazníval radostný zpěv při svatebních obřadech, ale smutný zpěv při smutečních pohřbech.
Pokládám za nutné si ve významném dni jeho výročí připomenout místním i přespolním občanům jeho neutuchající zájem v oblasti bádání ve staroslovenštině a písemnictví.
Václav Karas
