Letošní rok je pro Písečany ve znamení oslav 770 let od první dochované písemné zmínky o městě. Je to také příležitost k nahlédnutí do bohaté historie kdysi královského města.
Minule jsme si připomněli historii děkanského kostela Narození Panny Marie. K nejvýraznějším ozdobám tohoto farního chrámu patří obraz Písecké Madony. Dnes bohužel na postranním oltáři Blahoslavené Panny Marie visí jen kopie obrazu, byť velmi zdařilá. Originál není v žádném depozitáři, ale neznámo kde. Alespoň zatím.
Historie tohoto obrazu je velmi zajímavá. Jde o gotický deskový obraz, který byl umístěn na postranním oltáři. Oltář navržený Josefem Krejčíkem byl vztyčen v říjnu roku 1888 a poté 1. listopadu vysvěcen. Ve středním poli oltáře byl vytvořen prostor pro zasazení rámu s původním na dřevě malovaným milostným obrazem Panny Marie s dítětem. Obraz Madony svatovítského typu pocházel snad již z osmdesátých let 14. století a vznikl pravděpodobně v pražské malířské dílně.
„Do Písku se dostal z emauzského kláštera, a to prostřednictvím Ondřeje Františka Causalia, který jej jako student podle pověsti nalezl zazděný v zahradní zdi tohoto kláštera. Na konci svého života, před rokem 1687, pak obraz věnoval děkanskému kostelu. Obraz Madony byl na oltáři až do noci z 2. na 3. prosince roku 1975. Tehdy byl za podivných okolností ukraden a od této doby je nezvěstný. Kopie je dílem Pavla Šnebergera," uvádí se na farním webu.
Tato krádež nebyla jediná spojená s obrazem Madony. Ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek ve své knize Písecké 2. tisíciletí připomněl dochované informace o svatokrádeži z 19. století. Došlo k ní 8. ledna 1864. Toho dne si obrazu všiml šestadvacetiletý potulný bezdomovec Vojtěch Eschek. Rodák z Jáchymova pocházel z komediantské rodiny. Večer se schoval v kostele na kazatelně. Když se kostel zamkl, sejmul obraz a obral ho o cennosti.
„Lidé totiž rám obrazu zdobili stříbrnými mincemi, perlami a dracounovými stužkami a právě tyto cenné věci si bezdomovec vzal s sebou," vysvětlil Jiří Prášek.
Vojtěch Eschek utekl do Semic, kde v hostinci část peněz utratil a ostatní lup vyměnil po cestě k Vodňanům s kejklířem Brouskem. Zatčen byl až v Českých Budějovicích při výtržnosti a policisté ho podle popisu Píseckých poznali. Kromě důkazů byl konfrontován s hostinským Liškou a Brouskem, kteří cennosti vrátili kostelu.
„Eschek se nakonec pod tíhou důkazů přiznal, ale vymlouval se, že byl opilý a nevěděl, co dělá. Písecký krajský soud ho odsoudil k šesti letům žaláře," doplnil Jiří Prášek.
Obraz Písecké Madony je spojen se vznikem městské slavnosti. Ale o tom zase jindy.