Slavnostních okamžiků spojených s prvním veřejným seznámením se zúčastnili jak členové výzkumného týmu, tak i zástupci kraje, Národního památkového ústavu, Jihočeské centrály cestovního ruchu, jeskyňářů či premonstrátů. Vývoj kolem unikátního nálezu představili ti nejzasvěcenější, geofyzik ze spolku Naše historie Jiří Šindelář a vedoucí výzkumu archeolog Pavel Břicháček.

Symbol naděje

Pravost samotného hřebu podle Šindeláře nelze určit ani potvrdit. Schránu lze však bezpečnost datovat do období 4. a 5. století našeho letopočtu, což by odpovídalo legendě o nalezení svatého kříže. „Ten předmět má mnoho rovin, hlavně tu symbolickou. Může být v budoucnu i přímo navázán i na turistický ruch,“ uvedl geofyzik.

V posledních dvou letech objevené artefakty podrobili řadě analýz a zjistili nové skutečnosti. „Hřeb Ježíše Krista je veliký symbol. Jde o záležitost, která byla vždy spojována s nadějí, tak na něj můžeme nahlížet i dnes v 21. století,“ doplnil Šindelář.

Nejdražší barvivo

close Slavnostní představení svatého hřebu v Milevsku v úterý 13. září a svatá liturgie s uctěním relikvie. info Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová zoom_in Svatý hřeb v Milevsku. Badatelé rozhodně nezaháleli, díky různým vědeckým metodám se přišlo na spoustu zajímavých novinek. Nález přinesl objevitelům více otázek než odpovědí. Ty se snaží postupně rozkrývat. „Spoustu analýz máme ještě před sebou, ale některé důležité jsme již absolvovali. Ty nám daly řadu indicií,“ popsal vedoucí spolku Naše historie.

Na schráně s hřebem našli zlato i stříbro, které dokazuje úctu tehdejší společnosti, ale chyběly drahé kameny. „Drahokamy byly důležitou součástí relikviářů středověké společnosti. Ta zastávala názor, že jejich záře je něčím naprosto výjimečným. Považovali drahé kameny za nejméně hmotnou část fyzického světa. Věřilo se, že jejich lesk umožňuje přecházet andělům z duchovního do fyzického světa,“ vysvětlil Jiří Šindelář.

Lesk drahých kamenů měla také znásobovat síly a energii uložených předmětů. Nemohli pochopit, proč právě na zbytcích milevského relikviáře tyty elementy schází. „Nejnovější analýzy však vše senzačně uzavřely a ukázaly, proč tomu tak je,“ napínal přítomné.

Nakonec prozradil, že vzorky podrobili analýze barevných pigmentů a v pražské laboratoři se přišlo na to, že na kompaktní vrstvě dubové schránky byla nebesky modrá barva.

Podrobnosti doplnil doktor Pavel Břicháček, uvedl, že na obě schránky je nutné se dívat rozdílně, už kvůli jejich dataci. Větší pochází z doby Karla IV. (14. století), menší pak ze 4. století. „I tak se na obě nalezené věci musíme dívat, mladší schránka je dělaná narychlo, starší s hřebem potom vyčnívá barevností. Ze všech stran byla potřená ultramarínem, v té době tradice zdobení kameny neexistovala, proto tam nebyly,“ osvětlil.

Význam krabičce dávají právě masivní zlaté a stříbrné plechy a vzácné barvivo, které lze považovat za nejdražší na světě. Ultramarín se získával drcením polodrahokamů, jejíž naleziště se nacházelo v jediné lokalitě, v místech dnešního Afghánistánu.

| Video: Youtube

Středověké relikviáře podle Břicháčka byly zdobené zlatem a stříbrem a důraz se kladl na umělecké zobrazené na jejich povrchu. „Tento relikviář je jiný, přibližuje vztah mezi ním, klášterem a bohem, věcmi nadpozemskými a zemskými. Je to to nejvzácnější, co mohl klášter dát,“ míní Břicháček. Souvislost s Kristem potvrzuje také tepaný nápis IR - Iesus Rex neboli Ježíš Král i další drobná výzdoba.

V Milevsku představili poklad. Veřejnost poprvé uctila svatý hřeb | Video: Lenka Pospíšilová

Díky tomuto nálezu se podle jeho objevitelů dostáváme na počátky evropského křesťanství. „Pokud bychom chtěli být opravdu seriózní, měli bychom požádat papeže o potvrzení svátosti. To můžeme udělat, až budeme mít všechny výsledky exaktních vědeckých výzkumů,“ řekl Břicháček.

Zvířecí i lidské kosti napověděly

Jiří Šindelář dodal, že v současnosti mají mimo potvrzení stáří artefaktů i další dokázané skutečnosti. „Máme další radiokarbonová data ( pozn. red. chemicko-fyzikální metoda určená pro zjištění stáří biologického materiálu), vůbec poprvé jsme dostali výsledky rozborů zvířecích kostí, které se nacházely v dutinách,“ přiblížil s tím, že tak lze určit přibližnou dobu, kdy už do tajné chodby nikdo nevstoupil. „Zoologové zde determinovali ostatky drobných myšic, bělozubek bělobřichých, které zde žily někdy v 17. a 18. století,“ upřesnil Šindelář.

Nové informace přibývají i kolem lidských kostí nalezených v útrobách kostela sv. Jiljí. „Nemáme zatím všechna data, ale ostatky v místnosti pocházejí ze středověku a nejsou tudíž donesená zvířaty. Platí tak, že jde o druhotně uložené ostatky pravděpodobně nějaké významné lidské osobnosti,“ naznačil s tím, že tyto nálezy čeká další podrobnější zkoumání.

Dalším ukotveným objektem v čase je trám z konce 15. století. „Ten analýzy zasadily do roku 1483, kdy byl snesen. To defacto znamená, že od konce 15. století se nikdo nemohl dostat do skrytého prostoru. I zmiňované informace z ostatků živočichů nám potvrzují, že v novověku už tento prostor nikdo nenavštěvoval,“ doplnil Břicháček.

Zlatý hřeb spolupráce

O významu objevu promluvil také opat Daniel Peter Janáček ze strahovského kláštera, který měl radost ze zájmu veřejnosti. „Dnešní den je historický, 13. září 325, nalezla svatý kříž císařovna Helena matka Konstantina, pak byla vybudována bazilika svatého Kříže v Jeruzalémě,“ zmínil opat.

Uvedl také, že je vděčný všem za partnerství a že nebýt Jiřího Šindeláře a Pavla Břicháčka vzácný nález byl zůstal navždy ukrytý. „Bez nich by tato relikvie nespatřila světlo světa, je to takový zlatý hřeb naší spolupráce,“ podotkl.

Zahájení slavnostní liturgie v milevském klášteře, při které došlo k vystavení svatého hřebu. | Video: Deník/Lenka Pospíšilová

Přítomné pozval také na následující liturgii, slavnostní nešpory a jedinečnou možnost uctít relikvii. „Relikvií je několik kategorií, ty spjaté s Ježíšem Kristem mají zvláštní místo a požívaly nejvyšší úcty, my se tak zapojíme do naší tradice,“ dodal Janáček.

Společný projekt

Pár slov k jednotné prezentaci pronesl také náměstek hejtmana Pavel Hroch, nález hřebu i jeho představení označil za historické milníky. „Skupina lidí pod vedením doktora Břicháčka našla vskutku něco unikátního. Myslím, že těch dlouhých čtyřicet let, kdy tu pan Břicháček působí, stálo za to. Pro Jihočeský kraj je to významná věc,“ konstatoval.

Kraj se podle jeho slov chce v budoucnu zasadit o budování muzea, kde by mohly být všechny nálezy týmu vystaveny. „S premonstráty připravujeme projekt i žádost o podporu IROP, chceme se podílet na financování takového krásného místa právě tady v Milevsku. Finanční podporu jsme nabídli i při konzervaci nálezu, spolufinancovali jsme i návrh designového loga,“ dodal Hroch.

Důležitá je úcta

Ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup upozornil na rozdíl masového turismu a úcty k podobným nálezům. „Často nevnímáme věci, které jsou kolem nás. Nedokážeme se nad ně povznést, podívat se z dálky a výšky. Přál bych si, aby si do budoucna toto místo své návštěvníky našlo. Nejvíc bych si přál, aby oči cizích návštěvníků pomohly otevřít naše vlastní,“ naznačil.

Vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Patrik Červák dodal, že nad výzkumem měli dohled a byl osobně zvědavý na nálezy. Artefakty mu postupně dávkovali, až se dostali k tomu nejzásadnějšímu. „Když jsem uviděl malý železný hřeb se zlatým křížkem, uvědomil jsem si, že nalezli něco, co nás přesahuje v čase i prostoru,“ popsal své myšlenky.

„To něco nás bude provázet dlouhé roky a doufám, že nejen Milevsku ale celému kraji to přinese jenom to dobré,“ popřál závěrem Červák.