Velikou trpělivost a nadání zdědila po mamince, se kterou v dílně U Kočků v obci Sviny na Táborsku vytváří užitkovou keramiku lidem na zakázky.

„Každý den se tu sejdeme i s panem točířem, který přijede do Svinů ze Ševětína. Začínáme před osmou hodinou, rozdělíme si práci tak, jak máme rozepsané zakázky a podle toho, jak jezdíme o víkendech na trhy. Do středy musíme naplnit pece výrobky, aby se to stihlo vypálit do víkendu,“ přiblížila malířka keramiky Vanda Pertlová svůj den. „Já celý den sedím za stolem a maluju. Mamka dělá servis, nakládá z pece a vykládá z pece výrobky. Glazuje, balí bedny a další. Já mám méně času kvůli dětem, tak maluji. Je to živobytí pro celou rodinu,“ líčí osmatřicetiletá žena s tím, že tatínek jezdí různě po republice na trhy.

Firma U Kočků má už dvacetiletou tradici. „Mamka tady rozběhla tu firmu. Pracovala kdysi v Jihotvaru v Hrdějovicích a tam ji hned nepustili k malování, ale napřed dělala těžkou práci. Nakládala vozové pece, tahala těžká prkna s výrobky. Potom se dostala do malírny, kde se vypracovala, protože byla nejlepší. Nikdo tam určitě nebyl tak výkonný jako mamka,“ vyzdvihne malířka Vanda Pertlová a přidá historku o rodinné dílně U Kočků.

„Jmenovali jsme se Radostovi, Kočka se jmenoval můj praděda a děda, kteří tento dům postavili. Taťka byl do šesti let Jan Kočka, pak se děda rozhodl, že celou rodinu přejmenuje na Radostovi. Takže v první třídě šel taťka do školy jako Radosta. Nechtěli jsme, aby příjmení zaniklo, tak jsme si ho dali do názvu firmy,“ říká s úsměvem. „Taťka má ještě svojí firmu, protože je puškař. Pojmenoval ji Jan Kočka Radosta,“ dodá žena, která se řemeslu naučila na střední škole v Bechyni. Pokračovala studiem na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Učitelkou ale není. Věnuje se řemeslu.

„Já jsem chtěla dělat vždy něco uměleckého. Naši mě ke keramice přiměli a stále mě to baví. Někdy je to náročnější, musíme jako rodina dobře fungovat. Nemohu říci, že bychom se tu jen objímali, protože tu i bydlíme. Já jsem pořád ta dcera. Je to fajn spolupráce, ale někdy je to náročnější,“ líčí malířka.

Maminka je pro ni inspirací. „Mamka jde do dílny a nikdy neřekne, já jdu domů, jsem unavená. I když je v důchodu, tak pracuje pořád naplno. To, co namaluje je stále krásné a drží to kvalitu. My ji musíme říkat, aby si odpočinula, když je víkend,“ vypráví Vanda Pertlová.

Výrobky malířky se ale od maminčiných odlišují. „Mamka má dlouholetou praxi v malování a já do toho vnáším trošku moderní dekory. Mamka se drží těch tradičních. Jsou to dekory, které se dají najít na keramice, která je stará i sto let. Například různé plody jako švestky a třešně,“ zmíní malířka s tím, že s maminkou vyrábí užitkovou keramiku, jako jsou půllitry, konvice, kávové sety, zapékací mísy, koláčové formy.

„Já se specializuji na malování realistických předloh zvířat. Namaluji psy, koně a jiná zvířata podle fotek,“ přiblíží malířka keramiky.