No, vlastně se opět těšila na výstavu králíků, holubů a drůbeže, která se uskutečnila v rámci poutě. S manželkou, Štěpánkou a vnoučkem Tomáškem jsme zaparkovali na silniční spojce do Zálší, tedy vesničky, která leží nedaleko Sepekova, a do které jsme po dlouhá léta, v době konání Sepekovských poutí, jezdívali k prarodičům. Plán pro Štěpánku byl jasný. Napřed chovatelská výstava a pak teprve pouť.
Vzápětí pak řešila otázku, a co když zase vyhrajeme nějakou živou výhru? Řešení bylo snadné, tak si ji vyzvedneme až po pouti. Zakoupili jsme si lístky a prohlídka živých exponátů mohla začít. To jsem si však jen myslel. Hned vedle vchodu se prodávaly lístky do tomboly a Štěpánka už stála dlouhou frontu. Snad, aby jí ty lístky nevykoupili. U vytržení byl doslova tříletý Tomášek, který se hned zaměřil, vedle stojících čekatelů na tombolu, na husu, co by druhé místo v tombole. Začal ji totiž krmit lístky z vedlejšího keře a měl o zábavu postaráno.
Po zakoupení lístků do tomboly se bedlivě otevíraly roličky lístků, vyhrávající šly do mé levé kapsy a nevyhrávající, těch bylo více, do pravé kapsy. No a jak se dalo očekávat, živá výhra nikde. Zklamaná vnučka se opět postavila do fronty, aby si konečně vytáhla ten výherní lístek se živou cenou. Mezitím Tomášek zase nevěděl kam dřív skočit, no vlastně se podívat. Bylo toho na něho znovu až příliš. Podobně jako na minulé výstavě v Milevsku.
Tentokráte si velice oblíbil andulky a ani k nim nechtěl nikoho pustit, prý, že jsou jeho. Devítiletá vnučka přinesla další tombolové lístky a začlo se nanovo. Výherní do levé kapsy a nevyhrávající do pravé. Jedna z výher byly pěkné dřevěné hrábě a při předání této výhry pořadatel podotkl: "Ty vyrobil sám náš předseda Sedláček".
Vnučka ve své ručce šmoulala poslední lístek a podobně jako v Milevsku, tak i tentokrát to byla živá výhra. Vyhrála holoubka. S pořadatelem jsme se dohodli, že si výhry vezmeme až po absolvování poutních radovánek a šlo se na pouťové atrakce. Vnoučata jich absolvovala opět dost a dost. Na závěr jsme koupili nějaké ty sladkosti a perníková srdce. Začalo drobně pršet a tak jsme zašli pro hrábě a holoubka a jeli domu. Jen jsem zvědavý, až zase navštívíme nějakou chovatelskou výstavu, co vnučka vyhraje do třetice živého?
Josef Fuka