Je období mláďat, která lidé často odnesou z přírody v domnění, že jim pomáhají. Denně se tak do záchranné stanice živočichů dostávají zdravá mláďata zbytečně. První skupinou jsou savčí mláďata, tedy hlavně srnčata či zajíčata. Obecně platí, že pokud zvíře nejeví známky poranění, je lepší nechat ho, kde je, a vzdálit se. Jak vysvětluje vedoucí makovské záchranné stanice Libor Šejna, srnče nebo zajíček, který leží v trávě, není opuštěný, byť je třeba vedle silnice.
„Obecné pravidlo je, že pokud srnče neběhá, nepíská a není viditelně zraněné, vzdalte se. Stejně tak to platí u zajíčků, kteří se běžně rodí ve městě, a tak mi často volají lidé, že našli třeba čtyři zajíčky v písku na dětském hřišti," zmiňuje Libor Šejna s tím, že ideální je v takovém případě mládě pomocí natrhané trávy přenést někam opodál do keře, do bezpečí. Městská policie je v těchto dnech v Makově několikrát denně, protože také často řeší oznámení o nalezených mláďatech.
Savčích mláďat je hodně, nicméně tvoří jen asi desetinu přijatých živočichů. Zbytek jsou ptačí mláďata. „Tady platí to samé. Zdravé mládě, které skáče po zemi, není třeba zachraňovat, respektive mu lidé pomohou tak, že ho zvednou na nějaký keř, strom, zídku a podobně," apeluje Libor Šejna. Nejhorší varianta podle něj je, že ho vezmou domů a začnou ho něčím krmit. „Dávají mu mléko, jogurt, protože neví… Když začne být zle, tak nám volají," nastiňuje případy, které zbytečně nedopadají dobře.
Mladí ptáčci se do záchranné stanice nejčastěji dostávají z města, kde pro ně nepochybně prostředí plné aut, posekaných trávníků, lidí, psů a koček není ideální. „Když mi někdo zavolá, že mládě poskakuje na parkovišti u Lidlu mezi auty, také je pro mě těžké říct, ať ho tam nechají. Radši řeknu, přivezte ho a my ho dokrmíme, ale pokud to jen trochu jde, vždycky je lepší najít pro něj bezpečnější místo v okolí," říká vedoucí záchranné stanice.

V období od března do srpna převažují mezi přijatými živočichy mláďata, celoročně jsou to ale i dospělá různě zraněná zvířata. U dravců nebo čápů bývá často důvodem poranění střet s dráty elektrického vedení. „Měli bychom vytvářet tlak na energetické společnosti, které by měly takzvané sloupy smrti ochránit, aby nezabíjely ptáky. Hynou jich takto stovky tisíc ročně," míní Libor Šejna.
Jeden z aktuálních čapích pacientů stanice nenarazil do drátu, ale na lidskou krutost. Začátkem dubna se chytl do zakázaných želez políčených na chráněnou vydru u soukromého rybníka v Radomyšli. Přišel o nohu, má za sebou už dvě operace a stále nemá vyhráno. „Museli jsme do Kralup nad Vltavou na reoperaci, jelikož rána po amputované noze se špatně hojila. Uvidíme, jak to dopadne," líčí jeden ze smutných případů vedoucí stanice. Poranění čápa řeší Policie ČR, avšak je složité v takovém případě pachateli vinu dokázat.

Právě čápi jsou zřejmě nejslavnější obyvatelé Makova. Desetitisíce lidí sledují oblíbené online přenosy, které nechávají nahlédnout mimo jiné i do jejich hnízd. A letos se ve stanici urodilo. V hnízdě bílých čápů je možné pozorovat tři malá čápata a v hnízdě černých čápů další dvě. Další, nejmenší mládě čápů bílých je mimo hnízdo a pracovníci stanice ho dokrmují. Podle Libora Šejny by ho čápi coby nejslabšího vyhodili. Takto má šanci, jelikož se pravděpodobně přidá do cizího hnízda se stejně starými mláďaty, kde by ho mohli přijmout.
Během loňského roku přijala Záchranná stanice živočichů Makov necelých 700 zvířat. Zhruba šedesát procent se obvykle podaří vrátit do přírody, část jich zůstane ve stanici a část uhyne nebo se musí utratit. Příjem a péče o zvířata je ale jen jednou částí práce stanice. Jak říká Libor Šejna, stejně důležitá je i výchova nové generace, tedy malých dětí, kteří sem jezdí se školkami a školami. „Dítě pozná slona a žirafu, ale bažanta nezná. Velkým smyslem záchranných stanic je výchova," míní vedoucí areálu, který každoročně navštíví kolem deseti tisíc lidí. Makovská stanice funguje pro Písecko a Strakonicko. Nejbližší jiné jsou v Táboře či Spáleném Poříčí.