Většina dvojic, ať jsou již manželé nebo jen partneři, chce dříve či později počít dítě. Jenže občas se to delší dobu nedaří a příčiny se hledají nejdříve u žen. Společnost u nás zatím málo ví o tom, že neplodnost se nemusí týkat jen ženy, ale je v polovině případů záležitostí i mužů. Zvýšit toto povědomí je cílem projektu Nestřílím slepýma. Jeho autory jsou přednosta Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK v Praze docent MUDr. Michal Pohanka, docent MUDr. Jaroslav Zvěřina a písecká gynekoložka MUDr. Dana Preslová ve spolupráci s kolektivem sexuologického ústavu. Zeptali jsme se:

Co bylo hlavním impulzem k přípravě a odstartování tohoto projektu?
Dana Preslová (DP): Každá žena chce mít co nejpřirozenější početí, těhotenství i porod. Ženy jsou zvyklé a naučené navštěvovat gynekology. Pokud se však páru nedaří početí, hledá se automaticky nejdříve problém u ženy. Muži si své možné selhání nechtějí připustit a většinou navštíví odborníka po zdlouhavých a leckdy zbytečných vyšetřeních ženy, někteří nedorazí k lékaři specialistovi nikdy. Gynekologie, kde se většina problémů spojených s neplodností párů začíná řešit, se možnostmi andrologické léčby mužského faktoru a problémy s tím spojené téměř nezabývá – v oblasti stanovení a léčby mužského reprodukčního zdraví není kompetentní a zlepšení mužské plodnosti, které by mohlo vést ke snížení počtu párů potřebujících asistovanou reprodukci, neřeší. Proto je většinou stanoven verdikt, že v léčbě mužské poruchy plodnosti není jiná cesta, než asistovaná reprodukce. Lékařů – specialistů, kteří řeší poruchu mužského faktoru však bohužel není mnoho.
Přitom muži také svůj problém nechtějí řešit jen tím, že si nechají odebrat sperma a budou mít dítě ze zkumavky. I oni chtějí dát přednost přirozené nenásilné formě početí. Hlavně chtějí vlastního potomka a ne dítě kamaráda, nebo zcela neznámého člověka – dárce. Celý projekt směřuje k tomu, aby si muži uvědomili, že i horší spermiogram neznamená konečnou, že většina příčin mužské neplodnosti je léčitelná a nemusí skončit se svým problémem ihned v centrech asistované reprodukce, ale že i oni mají šanci najít cestu k vlastnímu dítěti.
Michal Pohanka (MP): Ono spíše jde o to, aby muži byli více a včas informováni, protože ideální je, když si muž svůj spermiogram zkontroluje. Buď sám pomocí domácího Sperrm OK testu, nebo se objedná do sexuologického ústavu, či jiného odborného pracoviště, kde mu spermiogram zkontrolují. Vyšetření platí pojišťovna a důležité je, že u mužů jde o velmi jednoduché vyšetření. Naproti tomu vyšetření partnerky je mnohem složitější a ženu zatěžující.
V momentě, kdy se zjistí, že muž má poruchu plodnosti, je chyba v něm, může ihned být léčen. V naší populaci není příliš známo, že tady tato možnost je. Vyšetření je skutečně jednoduchou záležitostí a muži by jím měli projít. Bohužel řada mužů to zjišťuje až velmi pozdě.

Proč myslíte, že muži tak váhají s tímto vyšetřením?
MP: Pro muže je velmi často problémem návštěva lékaře vůbec a daleko víc to ještě platí o vyšetření v urologické nebo sexuologické ordinaci. Výjimkou není ani to, že muži se obávají špatné informace a raději ji nechtějí slyšet. Měli by si však uvědomit, že věda již pokročila natolik, že jsme schopni mužům s poruchou plodnosti pomoct. Nabídneme jim léčbu, která by vedla ke kýženému cíli – mít vlastního potomka.

Dá se na základě vašich zkušeností odhadnout, jaké procento mužů s poruchou plodnosti lze léčit a vyléčit?
MP: Vždycky, když se najdou alespoň nějaké spermie, je šance na léčení. Horší je stav, kdy se spermie nenajdou žádné. Hned po prvním vyšetření to však není beznadějné. Z jednoho spermiogramu nemůžeme usoudit na definitivní stav. Spermiogramy bereme opakované ve dvou až tříměsíčních odstupech. Může se stát, že jednou je spermiogram velmi špatný a při dalším vyšetření už je výborný.

Co je toho příčinou?
DP: Důvody jsou různé. Chceme muže navigovat a ukázat, že kromě jiného, jejich plodnost ve velké míře může ovlivňovat i vyšší spotřeba látek, které zařazujeme do skupiny „legální drogy", mezi které patří vysoká spotřeba alkoholu, kouření, přemíra pití kávy a v neposlední řadě jídlo, jelikož i obezita u mužů může velmi ovlivnit kvalitu jejich spermatu. Přehřívání varlat přemírou saunování, těsné teplé oblečení, vyhřívané sedačky v autech, to vše může být doslova zabijákem spermií. Velmi negativní roli v oblasti neplodnosti mohou hrát nelegální drogy. Je znám obrovský vliv marihuany na poruchu spermiogeneze, přičemž její účinky a negativa spojené s jejím užíváním se u nás velmi bagatelizují.
Jsou také riziková povolání, která ovlivňují poruchy plodnosti, pokud jde o vliv na tvorbu spermií, jako například kuchař, slévač nebo řidič. Nezanedbatelnou roli zde hraje stres. Mužům následně v projektu radíme, co mohou pro sebe udělat a pokud to sami nezvládnout, nasměrujeme je k tomu, kdo jim může pomoci. Snažíme se dávat doporučení, jak muži mohou změnit i sami sebe.
MP: Znovu připomínám, že špatné výsledky vyšetření neznamenají konečnou. Poradíme změny v životosprávě, potravinové doplňky, i možnosti další léčby spolu s pracovišti, kde přímo tento problém plodnosti jsou schopni řešit. V sexuologickém ústavu, kde máme dost pacientů, není výjimkou, že muž třeba po roce, někdy i kratší době, počne s partnerkou dítě zcela přirozeným způsobem. Proto pokládáme za tak důležité, aby muži měli dostatek informací o této problematice včas.

Platí i zde čím dříve, tím lépe?
MP: Určitě platí. Časový faktor je velmi důležitý. V současné době mladí odkládají rodičovství na pozdější věk. Věkový průměr, kdy mají páry první dítě, se dnes pohybuje nad hranicí 30 let. Není to zrovna ideální, protože s věkem se všeobecně klesá plodnost u žen i mužů. Upozornil bych však na to, že algoritmus vyšetření u muže i ženy, je časově náročný. Pokud se přirozené oplodnění nestihne včas, platí u nás regulace, že nárok na umělé oplodnění mají ženy do čtyřiceti let. V momentě, kdy se pro vyšetření rozhodne pár, kterému je 37, nebo 38 let, má to za minutu dvanáct a je možné, že se jim to ani do 40 let nepodaří. Optimální je načasovat svá vyšetření s určitým časovým předstihem.

DH: Lidé jsou často velmi netrpěliví. Neuvědomí si, že vývoj a vyzrání spermie trvá kolem 70 dní. Myslí, že když začnou brát léky, že se vše do týdne spraví. Je však nutné brát ohled na fyziologii vývoje. Nikdo neumí dělat zázraky ani gynekolog či sexuolog. Všichni tedy musí mít komplexní informace o tom, do čeho jdou, jak se chovat a co změnit v případě poruchy plodnosti a kdo jim může pomoci situaci řešit. K tomu má právě sloužit projekt Nestřílím slepýma – více na www.nestrilimslepyma.cz.