Ondřej Veselý: Jak maskovat kšeft dobrými úmysly

Zdá se, že se nám do Písku dostal politický model dosud nepoužitý. Maskování podnikatelského záměru „dobrými a prospěšnými úmysly". Jinak lze stěží nazvat snahu části písecké koalice, zejména TOP 09, obhájit vznik domova se zvláštním režimem (DZR) v bývalé velitelské budově v Žižkových kasárnách a následná mediální kampaň ve spřízněných médiích v situaci, kdy se tento záměr ne zcela zdařilo prosadit na zastupitelstvu.

V prvé řadě považuji za vhodné se zmínit, proč se objevil záměr vybudovat v Žižkových kasárnách DZR. Důvod je zcela prozaický. Na vybudování obdobného zařízení lze v současné době získat zajímavou dotaci, čímž se potencionálnímu zřizovateli výrazně sníží vstupní náklady a i na vlastní provozování obdobného zařízení se při správných kontaktech dají sehnat slušné prostředky. Může se tedy jednat o velmi zajímavý podnikatelský projekt. To samozřejmě není nic nelegálního a je věcí každého, zda se na takový podnikatelský plán zaměří. Jediným kazem je tak to, že tato skutečnost zůstává ve všech komentářích zastánců zřízení DZR jaksi opomenuta.

Považuji však za zcela nechutné, pokud protisociálně smýšlející zastupitel, který se nikdy netajil tím, že by zrušil veškeré dotace na sociální služby v Písku, pokud by to bylo jen trochu možné, skrývá výše uvedený podnikatelský plán za věc, ve které je třeba spatřovat podání ruky potřebným, a zastupitelům, kteří tyto „pravdy" nežerou, hrubě nadává a obviňuje je z asociálnosti. Ještě horší pak je, že se najdou média, která takové věci podporují (naposledy idnes) a jsou ochotna s takto nekorektním a zcela neetickým způsobem politiky radostně pomáhat.

Osobně jsem na takové útoky zvyklý a ani bych nic jiného nečekal. Hluboce mě však uráží, pokud je cílem takového útoku i kolega zastupitel Petr Hladík, který v sociálních službách pracuje dlouhá léta a pro pomoc potřebným udělal více než my ostatní zastupitelé dohromady. A právě jeho slova, zveřejněná dne 13. března na webu Písecký svět si dovolím použít jako zdůvodnění, proč vlastně záměr zřídit DZR v bývalých Žižkových kasárnách vyvolal mezi částí zastupitelů takový odpor:

„Vážený pane místostarosto, velice se omlouvám, ale na prezentaci firmy RG Investment jsem čekal celou dobu a nezaznamenal jsem ani jednou výzvu k tomu, že zástupce této firmy chce projekt prezentovat. Pan Vostarek prezentoval projekt firmy na jednání řídícího týmu pro komunitní plánování a zde byla řeč o pobytových službách pro psychiatrické pacienty z celé republiky.

Jinak si prosím ujednoťte terminologii, tak jak uvádíte v PP název Domov pro seniory se zvláštním režimem, je matoucí a manipulativní. Vy se v zákonech vyznáte a podle § 50 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách se jedná o službu Domovy se zvláštním režimem. Znění tohoto paragrafu uvádím:

V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.

Jinak co se týče záměru budovat DZR pro 100 klientů, i kdyby to měli být senioři trpící Alzheimerovou chorobou nebo demencí jiného typu, ruku bych pro to nezvedl. Domov se zvláštním režimem – Vážka, který provozuje Diakonie ČCE – středisko Blanka, se stará o sedm klientek trpících již zmíněnou Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence. Tato služba je držitelem certifikátu České alzheimerovské společnosti a kritéria pro získání tohoto certifikátu jsou velmi náročná. Hlavní důraz je kladen na domácké, rodinné prostředí, udržování kontaktu s tzv. sociálním prostředím, tedy s rodinnými příslušníky, přáteli, vrstevníky apod. a dále na individuální práci s těmito klienty. Toto si opravdu u 100 klientů v jednom domě, potažmo v tomto místě, neumím představit."

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že ačkoliv se v rámci nechutného politického boje nyní snaží příznivci záměru DZR napadat ostatní kolegy zastupitele s tvrzením, že asociálně nechtějí příjemné zařízení seniorského typu, ve kterém by bylo místo i pro pacienty trpící demencí či Alzheimerovou chorobou, ve skutečnosti šlo (a možná stále jde) o záměr psychiatrické léčebny s pobytovým režimem. Pod tímto pojmem si pak nepředstavujme pouze pohodové zařízení typu léčebny U Honzíčka, které by skutečně žádný konflikt v území nevyvolávalo, ale také detenční zařízení typu Dobřan, či Bohnic, ve kterém by již mohli být umístěni také pacienti trpící velmi vážnými formami psychické nemoci. I pokud by žadatel požádal o registraci DZR pro klienty typu lehká psychická onemocnění, pak „přidání" oddělení pro klienty onemocnění daleko vážnějších by po udělení registrace bylo jen administrativní záležitostí.

Osobně proti takovým zařízením nic nemám a považuji je za velmi potřebná. Jejich deponování do zcela nepodnětné lokality, která je z jedné strany lemována rušnou Pražskou ulicí a sídlištěm Portyč 
a z druhé strany rozbořenými Žižkovými kasárnami 
a čtyřproudovou přeložkou (vskutku ideální lokalita pro léčebný pobyt v uklidňujícím prostředí), vše jenom proto, že je zde dostatečně velká budova za dostatečně nízkou cenu 
a možná dotace na obzoru, však nepovažuji za sociální či zdravotnickou službu, ale za obyčejný kšeft se zdravím pacientů.

Pokud je odpor proti takovému kšeftu nazýván místostarostou Písku chováním jako za Kim Čong-una, pak by severokorejský vůdce jistě zaplesal nad tím, jak je cpána psychiatrická léčebna někam, kde vůbec být nemá, jenom proto, aby z toho byl dobrý byznys.
Ondřej Veselý (ČSSD), zastupitel Písku


Josef Knot: Jak maskovat své selhání hysterickým výpadem

Výroky zastupitele za ČSSD Ondřeje Veselého mě opakovaně vyvádějí z míry. Nejdříve se na jednání zastupitelstva dozvíme, že domov se zvláštním režimem pro seniory není vhodné zřídit v areálu bývalých Žižkových kasáren, protože se jedná o přistěhování „dalších problémových obyvatel" do sousedství sídliště Portyč, které je „poměrně problémové". Slovník, ve kterém se to hemží výrazy problémové a problémoví, zvláště pro označení seniorů trpících například demencemi, bych rozhodně nečekal u představitele levicové strany.

Pokud někdo čekal, že se dozví, proč mají být tito senioři problémoví, nebo zazní prosté přiznání, že se pan zastupitel nedostatečně připravil na jednání, čekal by marně. Místo toho plamenně odsoudil projekt, aniž by se seznámil s materiály, které byly k dispozici. A dočtu se, že jsem to naopak já, kdo je oním protisociálně smýšlejícím zastupitelem. Aby toho nebylo málo, jsem nadto i zákeřňák, který „se nikdy netajil tím, že by zrušil veškeré dotace na sociální služby v Písku". Poměrně naivní a průhledná taktika obrany protiútokem.

O mě tady ale nejde. Co považuji osobně já za zcela nechutné, je, že jako rukojmí jsou tu bráni lidé, kteří jsou závislí na naší pomoci. A my namísto podané ruky zneužíváme zjitřené situace po nedávném tragickém útoku v Uherském Brodě. Jak jinak si vysvětlit větu: „přidání? oddělení pro klienty onemocnění daleko vážnějších by po udělení registrace bylo jen administrativní záležitostí". Nikdo ale nic takového pro Písek nechystá. Nesedí ani hrozba frustrujícím výhledem seniorů na okolí kasáren a rušnou komunikaci. Vždyť před několika lety se i Otavská kasárna proměnila v zařízení pro zhruba stovku důchodců. Oč horší je lokalita kolem bývalé velitelské budovy, než byla Otavská kasárna před úpravami? Jsou tu ale i další paralely. I na tento dům pro seniory získal investor dotace. Jenže co je na jednom konci lokality v pořádku, na druhém je už „maskováním kšeftu dobrým úmyslem".

Když jde takřka o identickou situaci, snad vyjma otazníků nad financováním Seniorského domu v bývalých Otavských kasárnách, jsou tedy důvodem pro nesouhlasné stanovisko psychicky nemocní senioři? Znamená to, že duševně zdraví senioři jsou nadřazeni nad stovku psychicky nemocných? A kde by tedy duševně nemocní měli podle Ondřeje Veselého vlastně důstojně dožít? Jedině v přírodě za hranicemi města? Zařízení pro staré lidi postižené demencemi je v celé republice nedostatek. Na umístění ve specializovaných objektech tak většinou čekají v pořadnících. Věřím, že by tato služba ulehčila jak nemocným samotným, tak jejich rodinám, protože domácí péče o blízkého v takových případech bývá velmi náročná hlavně po psychické stránce. Ve velitelské budově by navíc byli tito lidé nejen v péči personálu, ale i odborníků z psychiatrické nemocnice, která bude fungovat v sousedství.

Plně se ale ztotožňuji s výrokem Ondřeje Veselého, že tu někdo něco maskuje „dobrým úmyslem". Zastupitel Veselý se jím snaží zamaskovat vlastní výrok o problémových nemocných lidech, kteří do města nepatří. Škoda, že jsou to bezbranní lidé, kteří se sami ozvat nemohou.
Josef Knot (TOP 09), místostarosta Písku