Jak informovala mluvčí Muzea romské kultury (MRK) v Praze, které areál od roku 2018 spravuje, Karolina Spielmannová, happening začíná ve 13 hodin a jeho součástí je také symbolické předání staveniště do rukou vítěze veřejné zakázky na demolici. „Demolice je nezbytně nutná k tomu, aby na místě tzv. bývalého cikánského tábora mohl vyrůst důstojný památník obětí holokaustu Romů a Sintů na našem území,“ vysvětlila. Náklady demolice by měly vyjít do 110 milionů a uhradí je z části Ministerstvo kultury ČR a norské fondy.

V Letech se diskutovalo o podobě nového památníku na místě vepřína.
V Letech se diskutovalo o podobě nového památníku na místě vepřína

Veřejná zakázka na likvidaci objektů bývalé výkrmny vepřů byla zveřejněna v Národním elektronickém nástroji (NEN) už na jaře 2022, do závěrečného termínu se přihlásilo 17 firem s cenovými nabídkami. „Po formálním i obsahovém posouzení byla vybrána společnost AWT rekultivace, jejímž zástupcům předáme staveniště právě v pátek,“ vysvětlila Spielmannová.

V rámci této akce vystoupí již zmíněné osobnosti veřejného i politického dění, které se zasadily o vybudování nového památníku v této lokalitě. „Návštěvníci mají navíc unikátní a poslední možnost v tento den navštívit areál a zároveň si vyslechnout vzpomínání pamětníků i aktivistů,“ uvedla.

Účast slíbili mimo jiné:
Významní hosté
- Ministr kultury Martin Baxa
- Předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová
- Hayato Okamura
- Adéla Šípová
Pamětníci
- Antonín Lagryn
- Rudolf Murka
- Čeněk Růžička
Aktivisté
- Miroslav Brož
- Jozef Miker

Podle ředitelky MRK Jany Horváthové má mít nový památník také edukační smysl. „Památník musí také vzdělávat a připomínat historii Romů a Sintů v Čechách ve 20. století, vysvětlovat kořeny nenávisti, diskriminace, a podněcovat diskusi k tématice lidských práv a zároveň i zlepšení vzájemného soužití,“ míní.

Architektonickou soutěž vyhrál ateliér Terra Florida

Základním kompozičním prvkem je les. Les, jeho vnitřní prostor, jeho hrana, volný prostor, který les svou hranou vytváří. Také les jako společenství. V tomto případě nejobecnější metafora společenství Romů. Nepřítomnost lesa jako metafora nepřítomnosti těch, kdo romský holokaust nepřežili.

Vepřín v Letech je bez zvířat.
Správcem bývalého vepřína v Letech je už Muzeum romské kultury

Součástí Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech u Písku má být i moderní návštěvnické centrum s expozicí, multifunkční sál, či torzo bývalého vepřína, otevřen má být už v květnu příštího roku. Výstavbu bude hradit ministerstvo kultury a financí. Revitalizace se dočká i kulturní památka Lety.

Cíle vítězného návrhu památníku:
1. Ukotvit vzpomínku na ty, kdo trpěli v tomto koncentračním táboře.
2. Vyprávět příběh hrůzy, a tak ho znovu společnosti postavit před oči.
3. Vytvořit místo pro setkání — setkání jako příležitost udržet nebo navázat přátelství, příležitost ke vzájemnému sdílení.

Nedaleko letského nouzového hřbitova obětí asi 300 metrů od tábora byl v roce 1995 zbudován památník, který se v roce 1998 stal kulturní památkou. Vznikl zde amfiteátr, replika vězeňské ubikace, parkoviště pro turisty i tematická naučná stezka. Stát hospodářské budovy vepřína odkoupil v březnu 2018 za 450 milionů od firmy Agpi, která zde chovala na 13 tisíc prasat. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Budovy tamního tábora byly srovnány se zemí, spáleny.