Postavit lávku spojující břehy Otavy nad Václavským jezem či na jiném místě, nebo nestavět vůbec? Konečné odpovědi se nepodařilo najít ani při veřejném představení projektu Lávka přes řeku Otavu  ve čtvrtek v OtavAreně. Přítomen byl  také autor projektu, písecký rodák arch. Josef Pleskot.

Václaváci poukazují na to, že lávka znehodnotí jeden z posledních volných kusů přírody, které  ve městě ještě zůstaly.
Architekt Josef Pleskot oponoval: „Neudělal bych nic, co by město a jeho obyvatele poškodilo. Myslím si, že lávka ještě posílí fenomén tohoto místa. Navíc stavba by tak byla v místě,  které si naši předkové již před staletími vybrali jako brod přes řeku."

Někteří obyvatelé  sv. Václava se domnívají, že lávka přispěje k většímu zahlcení lokality auty. Dost lidí tudy jezdí na plovárnu. „Nevím, kudy se potom dostanu ke svému domu, protože se před ním budou hromadit auta a autobusy přivážející vodáky a lodě," připomněl Michal Brantner.

Obavy se snažil vyvrátit starosta Ondřej Veselý: „Vodáci by nevystupovali z lodí u plovárny, ale propluli by jezem k upravenému  nábřeží před kulturním domem."

Ztráty soukromí  se bojí manželé Říhánkovi. „Lávka do tohoto místa nepatří," zdůraznila Miloslava Říhánková.  Diskuse ukázala, že značná část Václaváků proti lávce  nic nemá, ale chce ji mít na jiném místě.

Jeden z obyvatel Václavského Předměstí k názorům svých spoluobčanů uvedl: „Lávka se mi líbí,  ale zdá se mi, že tato stavba je příliš dominantní, a to by rozhodně nebylo dobře.  Dominantní by nadále měl zůstat kostel sv. Václava. Postavte ji jinam."

Architekt Josef Pleskot k tomu dodal:  „Tato místa znám ze svého dětství a mládí a nedivím se, že zdejší lidé je tak brání. Nejde jenom o věž kostela. Máte tady úžasné náměstí, které by vám mohla závidět i mnohem větší města."

Občany také zajímalo, proč je konstrukce lávky ocelová a  zda  její pilíře  nebudou překážkou při velké vodě. „I kdyby sem připlavaly všechny klády ze Šumavy, odborníci spočítali, že hladina se zvedne   maximálně o šest centimetrů," vyjádřil se Josef Pleskot.

Úvaha,  zda lávka má být ocelová, jako je přes Městský ostrov, nebo železobetonová, jako u sídliště Portyč, se jednalo už dříve. „V radě města jsme se shodli na tom, že do Písku se více hodí ocelová konstrukce," připomněl starosta Ondřej Veselý.

Architekt   Pleskot reagoval také  na některé připomínky, které zazněly již na předcházejícím   veřejném jednání nebo  v polemikách v tisku.  „Skutečně jsem se nevrátil do  Písku, abych  zbohatl, nepřišel jsem exhibovat. Kdo zná  výčet mých realizovaných projektů v celé republice, ví, že to nemám zapotřebí.  Nechci ani sebrat jiným architektům práci. Ač jsem píseckým rodákem, mám v tomto městě pouze jednu realizaci, a to ještě ze studentských  let. Není lehké vrátit se zpět. K tomu, že jsem nabídku starosty Ondřeje Veselého přijal, mě přesvědčila manželka," uvedl Josef Pleskot.

Jak dodal, jednou z jeho podmínek bylo, aby lávka měla smysl a bylo správně vybrané místo. Již v předcházejícím období byly pro lávku předvybrány ještě další lokality. Podle prvního návrhu by se  lávka postavila nad plovárnou. „To by však bylo pouhé spojení dvou břehů bez další návaznosti. Stejně tak u druhé lokality pod plovárnou by  chyběla navazující cesta," podotkl Josef Pleskot.

Další návrh z řad občanů se týkal lokality pod jezem. „Nebylo  by pak auty  přeplněné  Zátavské nábřeží," myslí si pan Chalupský.

„V tomto případě chodec nebo cyklista se dostane  z pravého na levý břeh a skončí ve dvoře bývalé papírny.            U návrhu architekta Pleskota  by lávka plynule přešla na cestu do veřejného prostoru.  Zčásti tu už je a mohl by se rozšířit po výkupu pozemků, které nejsou v majetku města," připomněl starosta Ondřej Veselý.

Josef Pleskot k tomu dodal: „Lávka by tak plnila účel jako místo vzájemného setkávání lidí. Rozhodně nemůže být jen spojovacím elementem, na kterém  lidé do  sebe narážejí a chybí tady příběh. Proto  jsou na lávce tři společenská místa – na obou předmostích a kromě toho je  tady i odpočívadlo," vysvětlil autor návrhu.

Názor na lávku jako místo setkávání podpořila i bývalá starostka Písku Věnceslava Skřivánková a dodala: „Písek a Písečáci nemohou žít jenom z minulosti, z toho, že tady máme Kamenný most a že tady žily a tvořily významné osobnosti. Musíme se víc dívat do budoucnosti. A v souvislosti s lávkou zvažme také  možnost, že se v dohledné době může opravovat  most Fráni Šrámka a bude nutné ho uzavřít. Pro chodce a cyklisty by lávka byla záchranou."

Ke slovu se dostali rovněž současní a bývalí obyvatelé Hradiště na pravém břehu řeky Otavy. „Bydlel jsem léta na Hradišti a vím dobře, jak velkým problémem bylo  dostat se na levý břeh na plovárnu. Nejkratší cestou by byla lávka, ale dovedu si ji představit i pod jezem," myslí si Petr Vaněk. Lávku jako nejrychlejší spojení lokalit  na obou březích podpořil také Jan Kodera z Hradiště.

Lukáš Tramba se zamýšlel nad financováním lávky:  „Hodně bude záležet na tom, jaké bude po říjnových volbách složení zastupitelstva a zda bude v rozpočtu  tolik peněz, aby bylo možné uvolnit i potřebnou částku na  lávku."

Tomáš Úlehla si myslí,  že je nedostatečná komunikace  mezi představiteli města a občany. „Ukazuje  se, že radnice nedovede některé věci dostatečně představit,  Vadí mi také, že se pokračuje v přípravách na stavbu lávky, i když chybí konsenzus a zatím nejsou  peníze na realizaci projektu," uvedl Tomáš Úlehla.

Architekt Pleskot slíbil, že vytvoří model lávky, aby si lidé udělali představu, jak bude vypadat v prostoru