V Římově začala oprava slavné křížové cesty, podívejte se, jak vypadá dnes

K nejznámějším jihočeským poutním místům vedle táborských Klokot, Lomečku u Vodňan nebo Dobré Vody u Horní Stropnice či Kájova patří určitě Římov na Českobudějovicku. I v dnešní době sem míří početní návštěvníci nejen věřící.

Poutní místo v Římově tvoří areál kolem kostela Svatého Ducha a rozsáhlá křížová cesta, která vede okolní krajinou. Vznik poutního místa je spojen s osobou jezuitského řeholníka Jana Gurreho z Českého Krumlova a datován k roku 1648. Základ mu mu položila kaple Panny Marie, která je kopií domku Panny Marie z Loreta, potažmo z Nazareta. Barokní kostel Svatého Ducha byl postaven podle administrátora římovské farnosti Jakuba Václava Zentnera v letech 1672–1697. "Již ve druhé polovině 17. století navštěvovalo Římov 40 až 80 000 poutníků ročně," zdůrazňuje význam poutního místa Jakub Václav Zentner.

Jihočeští sládci navzdory pandemii navařili zelený mok. Ochutnejte

Zmíněná pašijová cesta i areál kostela Svatého Ducha čeká velká obnova. Nejdříve začaly letos v březnu práce na obnově křížové cesty. Skončit by měly v roce 2022. "Pašijová cesta začíná kaplí Loučení Pána Ježíše s Pannou Marií. Tento obraz je také opakován na stěně Loretánské kaple (v areálu kostela Svatého Ducha), čímž je Loretánská kaple plynule navázaná na křížovou cestu," říká k významné památce farní vikář Štěpán Šrubař a doplňuje, že v dnešní podobě má pašijová cesta dvacet pět zastavení.

Římovská poutní cesta byla před několika lety prohlášena za národní kulturní památku, předtím byla pouze kulturní památkou. Římovský patriot a bývalý dlouholetý starosta Vladimír Koupal k tomu tehdy pro Deník uvedl, že je tím nadšený. „Ještě když jsem byl ve funkci, tak jsme se o to snažili. Římovská křížová cesta je skutečně ojedinělá. Ve střední Evropě jsou podobné jen tři. V Římově, Hrozňatově u Chebu a v Polsku,“ doplnil Vladimír Koupal s tím, že je i větší naděje na prostředky potřebné k obnově památky.

Svatotomášskou madonu odhalí u Vítkova Hrádku. Štěstí přinese neplodným

Není bez zajímavosti, že římovské místo je výjimečné nejen z hlediska církevního či kulturního. Jedna z lip, které rostou v parku u kostela Svatého Ducha, se před časem stala i prvním jihočeským stromem, který získal největší počet hlasů a zvítězil v jednom z ročníků ankety Strom roku.

Pro veřejnost je ovšem nejznámější pašijová cesta reprezentovaná i kaplemi v přírodě kolem obce. Unikátnost římovské křížové cesty spočívá podle Jakuba Václava Zentnera například v tom, že kaple na jejích zastaveních jsou postaveny v takové vzdálenosti, aby poměrně odpovídaly vzdálenostem těchto událostí v Jeruzalémě. "Tak, aby vzdálenost mezi jednotlivými místy měřila tolik mužských kroků, kolik v Jeruzalémě měří stadií. Tím se umožňuje poutníkovi účastnit se Kristova umučení tak, jako by putoval do Svaté země, a tak se setkal s trpícím Spasitelem. Dalším unikátem je snaha o realistické vyjádření skutečnosti: pokud má zastavení znázorňovat bránu, byla vystavěna brána, pokud se jedná o palác, byla vystavěna velká kaple, do které se dá i vstoupit," říká Jakub Václav Zentner.

Opravy skončí v roce 2022

Ve druhé polovině 20. století pašijová cesta značně zchátrala a ani neustálé drobnější opravy nedokázaly tento stav napravit. V 90. letech minulého století navíc utrpěla křížová cesta nenahraditelné škody také vinou četných krádeží: například před Vánoci 1994 byla z velké kaple „Poslední večeře Páně“ odcizena většina soch Ježíše Krista a 12 apoštolů v životní velikosti. Některé z ukradených soch se dosud nepodařilo vypátrat.

Stavební práce začaly letos v březnu. "Do srpna 2022 tak bude opraveno 24 kaplí – tedy všechny, kromě Kalvárie. Kapličky budou opravovány postupně a v době stavebních prací nebudou jednotlivé objekty přístupné veřejnosti," upozorňuje Štěpán Šrubař.

Podívejte se, jak stavba dálnice D3 u Třebonína pokročila vpřed

"Budou se opravovat krovy, měnit střešní krytina, opravovat nebo restaurovat vnější a vnitřní omítky, okna, dveře a podlahy. U některých objektů bude provedena injektáž proti zemní vlhkosti nebo drenáž kolem obvodových zdí. Mnoho práce čeká také restaurátory – dojde k odborné obnově nástěnných maleb, kamenných prvků, ostění, kamenných soch, ozdobných prvků na střechách, dřevěných plůtků a kovových mříží. V rámci oprav budou do kapliček navráceny také kopie původních soch, jejichž originály byly kvůli krádežím již před mnoha lety uloženy v ambitu kostela Svatého Ducha," popisuje chystané práce Jakub Václav Zentner.

Celková cena za stavební práce obnovy římovské pašijové cesty bude asi 19 milionů korun. Z toho bude asi 18 milionů získáno z dotace programu IROP. Zbytek peněz poskytnou ze svých rozpočtů římovská farnost a Biskupství českobudějovické. Výběrové řízení, kterého se zúčastnilo sedm zájemců, vyhrálo sdružení firem VIDOX s.r.o. a Památky CB s.r.o. Opravu projektoval Ing. Tomáš Fuit a restaurátorské záměry připravili Luděk Červenka, Pavel Hanč, MgA. Mgr. Lukáš Hosnedl a Mgr. Hanuš Joža. Projekt řídí Ing. František Mrosko, vedoucí stavebního oddělení Biskupství českobudějovického.

Podívejte se, kde budou mše přes internet, díky výjimce se smí konat po setmění

"Poutní místo Římov má dnes potenciál stát se centrem duchovní obnovy a střediskem. Od roku 2019 je Římov centrem komunity Kněžského bratrstva sv. Petra. Kněží Bratrstva sv. Pera usilují již nyní o co nejširší zpřístupnění poutního areálu, které má být v budoucnu otevřeno jak věřícím, kteří přicházejí čerpat duchovní posilu ze svátostí, tak také všem hledajícím, které může oslovit krása křesťanského umění ladně skloubená s přírodou," říká Jakub Václav Zentner. "Těžištěm pastorace je modlitba a slavení liturgie, která, stejně jako krása umění, může přivádět k úžasu nad Boží slávou a k oslavě Boží. Z toho pak přirozeně plyne touha nenechat si tuto krásu pro sebe, ale sdílet ji s druhými a tím spolupracovat na misijním poslání Církve," dodává Jakub Václav Zentner s tím, že tak se i v Římově může naplnit heslo Jezuitů, zakladatelů poutního místa: „Omnia ad maiorem Dei gloriam – Vše k větší slávě Boží.“