Úvodní slovo si vzal po zacinkání na zvonečky (přímo z Tibetu) bývalý zaměstnanec ČZM Protivín a místopředseda PVK Jiří Plíva, jehož v průběhu besedy doplňoval Petr Lagron. Pan Plíva zmínil začátky ČZ, pobočky v Protivíně. Roku 1902 byla založena továrna na zboží kovové a dělaly se tady knoflíky (na zvláštních lisech, které si mohli lidé půjčit i domů). Na promítacím plátně byl vidět původní knoflík ze starého lisu a poté odznáček k 75. výročí založení, kde je právě rok 1902. Protivínská ČZ přibyla ke strakonické Zbrojovce po roce 1948. U nás se pak vyráběly motory a další komponenty.

V popředí salonku U Rychtářů bylo možné zhlédnout dobové kolo, které ještě stále jezdí na soutěže (př. písecké veterány) a motorku ČZ 125 T. Kolo ČZ bylo nejen na celý život, ale jak říká pan Plíva, bylo to na dva životy, protože vydrželo všechno. Pan Lagron připomněl, jak se z kola vůbec kdysi stala motorka se značkou ČZ. Na přední kolo byl přidán pomocný motůrek a vzniklo motorové kolo, sériově vyráběné. A pan Lagron k tomu podotkl: „Evropští výrobci dělali motokola do sta kubíků, protože v meziválečném období na ně nemusel být vůdčí list, např. Sax, a dokonce snad ani pojištěné.“

Po krátké přestávce, během které pan Plíva udělil ocenění panu Jaroslavu Kahovcovi, jenž ujel za svůj život přes 80 tisíc km (čili se dvakrát projel kolem zeměkoule), následoval komentář ke každé motorce, která se objevila v připravené prezentaci. Mezi jinými návštěvníci zhlédli nejvyráběnější meziválečnou motorku 175, nebo ČZ 500 (Vatikán 1939, která byla darována podle písemných dokladů vatikánské gardě) a nesmíme zapomenout na „rikšu“, kterou prý v Protivíně vlastnili tři lidé, včetně pana Lagrona. Verze byla i nákladní (vzadu byly i tlumiče), přičemž nástavbu si dělal každý sám. V průběhu besedy zazněly názvy jako „tvrdé céčko“, „téčko“, „stopětasedma“, „lidovka“, „kominíček“, „harlejka“, nebo „druzeta“ (skútr se sajdkárou) či „Egypťan“ (motorka, která byla posílána do Egypta v rozloženém stavu, a tam si ji sami montovali). Na skútr Čezeta 175 zase vzpomínal pan Mašinda. Za jeho mládí na něm mohl vozit děvčata v minisukních, protože byl povolen boční posed. Během večera jsme viděli desítky motorek a u každé byl přednášející pan Plíva schopen, s komentáři svých známých a kamarádů, do detailu popisovat, co motorku liší od té předchozí, jak se proměnil vzhled, jestli daný model brázdil silnice Protivínska, atp. Na samotném konci se přednášející věnovali také motorkám „Enduro“ a novému elektroskútru Čezeta 506.

Do besedy se vše nevešlo, ale návštěvníci si ještě mohli v průběhu večera prohlédnout plakáty, propagační materiály a staré fotografie bývalého závodu ČZM v Protivíně.

Závěrem pan Plíva pozval všechny přítomné na podzimní oslavy stého výročí vzniku ČZ, které se uskuteční 14. září ve Strakonicích.

Protivínský vlastivědný klub děkuje všem, kdo přišli, a také Katce Rychtářové za zapůjčení salonku v 1. patře restaurace

Protivínský vlastivědný klub