Setkání vyplnily osobní vzpomínky i čtení textů z kronik a publikací. Jako jeden ze zásadních momentů považují Bernartičtí Den vítězství 8. května, kdy obyvatelé vyhlíželi osvoboditele. Jeden chlapec začal střílet a to odstartovalo masakr. Němci, kteří byli na ústupu a Bernarticemi projížděli, postříleli 44 lidí, mezi nimi i manžela a obě děti doktorky Vlasty Kálalové. Ta přežila jen díky tomu, že předstírala, že je mrtvá.
Ruští vojáci přijeli do Bernartic 10. května.

Anketa: Jak vzpomínáte na konec války?

Josef Vlna
Josef Vlna

86 let
Bylo to ohromné, všichni byli velmi rádi. Všude bylo obrovské veselí, radost, ale také hrozně bolesti, protože spoustu lidí zemřelo. Bylo to oboustranné.

Eva Hofmanová
Eva Hofmanová

81 let
Pro nás byl konec války to, že jsme se mohli vrátit z Jestřebic, kam jsme utíkali podruhé, do Bernartic do chalupy. Naštěstí nám nevyhořela a nikdo nebyl zraněn a nezemřel. To bylo to podstatné pro děti, jako jsme tenkrát byli my. Mně bylo jedenáct let.

Antonín Fučík
Antonín Fučík

87 let
Na konec války vzpomínám ne zrovna v dobrém. Naše chalupa vyhořela a byly velké starosti. Měli jsme živnost, zámečnictví. Byly starosti se zabezpečením práce a materiálu, protože otec zaměstnával dělníky.