Od dubna se mohou pacienti v písecké psychiatrické nemocnici účastnit skupinové psychoterapie s arteterapeutickými prvky. Tuto skupinu vede psycholožka PhDr. Kateřina Šimánková, která se do nemocnice znovu vrací. S pacienty pracovala již v době, kdy nemocnice sídlila v lokalitě U Honzíčka. „Nepřistupuji k dílu jako k objektu, na který když se podívám, tak řeknu, že to znamená to. Nepřistupuji k němu výkladově, ale upřednostňuji metodu dialogu, abychom společně objevovali význam jejich díla. Jen samotný pacient může odhalit mnohovýznamovost daného symbolu. Kromě výtvarného díla jako výsledku sledujeme i proces vzniku a k němu vztahující se prožitky,“ vysvětlila PhDr. Kateřina Šimánková, která ve svých skupinách využívá expresivních prvků.

Skupiny s arteterapeutickými prvky propojují psychoterapii a arteterapii. Psychoterapie je léčba psychologickými prostředky, arteterapii lze přeložit jako léčbu uměním. Nicméně v samotné arteterapii, tudíž ani v psychoterapeutické skupině nelze hovořit o umění jako takovém. Ale čerpá se z něj a podporují se kreativní síly v pacientech samých.

V prvém plánu přispívá arteterapie k uvolnění nahromaděné tenze a potlačovaných emocí, v druhém pak nabízí možnost sebereflexe a transformaci osobnosti, projevující se v opuštění nevyhovujících vzorců chování a jednání a nahrazení těmi adaptivními. Lidé jsou při tvorbě často konfrontováni s prožitky, které ze svých životů dobře znají, kontakt s nimi prostřednictvím obrázků může také poskytovat prostor, jak se s nimi učit zacházet, jak je regulovat, jak podpořit sebe sama a jak navázat kontakt se svými potřebami. „Jsem psycholog, který využívá arteterapeutických prvků. Vedle kreslení a malování využíváme hudbu i další neverbální techniky, zaměřujeme se na prožitky a tělesné reakce. Zatím je vše v počátcích. Pacienti musí získat důvěru ke skupině, ale i k výtvarnému vyjadřování, aby začali tvořit,“ uvádí Kateřina Šimánková.

Pacienti se scházejí jednou týdně v osmičlenné skupině, která trvá asi 2 hodiny, aby byl dostatek prostoru pro tvoření i následný dialog nad výtvarným artefaktem. „Neverbální techniky mohou poskytnout rozšířené porozumění vlastním obtížím a umožňují uchopit části vnitřního prožívání, které jsou verbálně těžko dosažitelné. S ohledem na hlubinně analytickou psychoterapii se dá říci, že obrázek zobrazuje nejen problém ve svých kontextech, ale i možnosti řešení a sebeúzdravné mechanismy, v tom tkví jeho obrovská síla,“ uvádí Kateřina Šimánková.

Tato skupina je vhodná pro pacienty s poruchami nálad, s úzkostnými stavy či pro psychosomatické pacienty. Naopak nevhodná je pro ty, kteří se nacházejí v akutní fázi psychotického onemocnění. „Program se snažím přizpůsobit potřebám skupiny. Rozvíjíme různá témata, ale zkoušíme i rozmanité výtvarné techniky, aby si pacienti osvojili nástroje k autentickému projevu,“ jmenuje Kateřina Šimánková. Podle ní tvoření není urputnost, ale otevřenost a důvěra ve vlastní zdroje. „Pacienti často jako první vezmou do ruky pastelku, kterou naposledy kreslili na základní škole, s vnitřním nárokem nakreslit pěkný obrázek. Je potřeba upozadit hodnocení ve smyslu pěkné/ošklivé ve prospěch opravdovosti,“ vysvětluje. „Pomáháme lidem k tomu, aby navázali kontakt s možnostmi řešení svých problémů. Můžeme si to představit tak, že výtvarný symbol může být mostem, který dokáže překlenout odříznutou cestu k vlastním zdrojům člověka,“ uzavírá vedoucí terapeut Psychiatrické nemocnice Písek Mgr. Ing. Jiří Kůs.

Na začátku roku tu společnost Penta Hospitals CZ, která je majitelem nemocnice, obnovila systém komplexní terapeutické péče. Terapie je léčebná metoda, při které se nevyužívají léky, ale komunikace mezi terapeutem a klientem. Účastí na terapiích se pacienti vedou k hlubšímu porozumění jejich obtížím a problémům. Některé skupiny jsou zaměřené na zvládání konfliktních situací nebo jsou prožitkové. Jejich záměrem je posílení sebeúcty, rozvoj integrity osobnosti a posílení schopnosti zvládání obtížnějších situací, vztahů v rodině, ve škole či ve společnosti.

Pavel Pechoušek