"Mezi nejvzácnější příjmy patří dva sokoli stěhovaví, orel mořský a čápi černí," upřesnil předseda záchranné stanice Libor Šejna a dodal, že nejklidnějším obdobím je v záchranné stanici zima. Naopak nejvíce příjmů mají zvířecí záchranáři přes léto, někdy je to i pět zvířat denně. Více než 60% zvířat se podařilo vrátit zpět do přírody.

Záchranná stanice se také dlouhodobě věnuje odchovu čápů černých a také výzkumu chování tohoto plachého ptáka. "Odchytával jsem loni v září u Krašovic mládě černého čápa, které sedělo pod elektrickým vedením a mělo na noze známky elektrického výboje," zavzpomínal Libor Šejna. Mládě se zotavuje dobře a proto ho zachránci zřejmě už na jaře vypustí do volné přírody. "Říká se, že čápi, kteří neletí první rok do Afriky, ztrácí tahový pud a pro nás to bude velmi zajímavé a cenné sledovat, co toto mládě po vypuštění udělá," vysvětlil Libor Šejna. Čapí mládě dostane na cestu sledovací vysílačku, díky které ho v případě problémů bude možné dohledat.

Dopravní nehody pod oběma mosty jsou podle policistů časté.
Zrádný viadukt u Jitexu skalpoval další auto, Správa železnic chce situaci řešit

Tradičním problémem, který pro záchranné stanice v těchto dnech nastává, jsou mláďata zajíců. Rodí se totiž už na přelomu ledna a února. "I když je teprve začátek února, tak už v úterý jsme přijali malého zajíčka, kterého chytil pes. Mládě bohužel uhynulo, protože bylo příliš pomačkané a nemělo tak šanci," posteskl si Libor Šejna.

Zaječí mláďata jsou přitom do života výborně vybavená hned po narození. "Když si představíte, že je mínus dvacet stupňů a na zemi nebo ve sněhu leží 80ti gramové mládě zajíčka, ke kterému přijde samice jen dvakrát za den a přesto dokáže přežít, tak je to skoro neuvěřitelné," podotkl předseda záchranné stanice. Podle něj je pak o to smutnější, když takové mládě nepřežije jen kvůli lidem, kteří ho buď seberou a odnesou nebo ho najde pes. Zajíci jsou navíc zvířata extrémně citlivá na stres a proto je jejich odchov v zajetí extrémně náročný.