Josef Miker dodal, že v táboře zemřely tři čtvrtiny rodiny jeho ženy. "Nebylo to jen na tyfus, jak se říká, ale i na chování bachařů, na mlácení vězňů nebo hlady, kdy tak nechávali zemřít hlavně malé děti," dodal Josef Miker. Dodal, že současný památník na místě pohřebiště obětí romského tábora, jehož autorem je Zdeněk Hůla, je sice hezký, ale nedaleký vepřín to kazil.

A jak by měl budoucí památník vypadat? Předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička připomněl, že stávající památník na místě pohřebiště je dostatečně důstojným místem a že není třeba budovat další památník. Podle něj by měla z vepřína zůstat jedna hala, která by sloužila jako stálá expozice i memento chování za minulého režimu.

Tomáš Machek z občanského sdružení Umění mění z Mračova na místě konstatoval: "Už tam stojí memento k romskému holokaustu. Byl bych rád, aby se tu betonový monument zachoval."

Areál společnosti AGPI. V zadní části vepřína je oplocená travnatá plocha bez staveb (na snímku vlevo vzadu), kam kdysi zasahoval romský sběrný tábor.
Převod vepřína v Letech je podle krajského soudu neplatný

O tom, že jednu z hal vepřína zachovají jako součást památníku, původně uvažovali i zástupci Muzea romské kultury. Jeho ředitelka Jana Horváthová uvedla, že by to ale bylo moc nákladné. Přesto uvažují o tom, že část jedné ze třinácti hal zachovají a vytvoří v ní stálou expozici.
"Chceme, aby se na místo smrti zase vrátil život a by tu bylo místo pro vzpomínky, modlitbu a meditaci. Uvažujeme o vybudování parkoviště u vstupu do areálu bývalého vepřína a návštěvnické centrum s expozicí o historii tábora, exponáty z archeologického výzkumu a sál pro pořádání různých programů," vysvětlil vedoucí pietních míst Muzea romské kultury Luděk Strašák. Dodal, že severozápadní část bývalého vepřína, kde byl tábor, by se mohla odhalit archeology a také by se tam mohly přemístit dřevěné ubykace ze stávajícího památníku. Také by se tam mohla vysázet alej se stromy v počtu lidí, kteří tam zemřeli a celý areál pak spojit novou cestou s prostranstvím pohřebiště, kde je stávající památník.

Debata o budoucí podobě památníku ale ještě bude dál pokračovat.

Podle náměstka ministra kultury René Schreiera stát zaplatí pouze demolici vepřína, rekultivaci a odstranění ekologické zátěže. To by mělo stát 117 milionů korun.

Stavbu nového památníku ale stát platit nebude. Na to má Muzeum romské kultury přislíbený milion eur z takzvaných norských fondů.
V areálu bývalého vepřína by měl začít v následujících dnech dvouměsíční archeologický průzkum, který by měl stát 1,5 milionu korun, a do konce roku by mělo dojít k demolici vepřína.

Vepřín v Letech je bez zvířat.
Správcem bývalého vepřína v Letech je už Muzeum romské kultury