"Bylo to asi v roce 1975, kdy mě rodiče poprvé vzali na Letní mírové slavnosti, které se pravidelně konaly v parku na Orlíku. Zvali se tam vládní představitelé, byla tam pouť, stánky s občerstvením a vždy nějaký koncert. A já tam hned napoprvé byla na koncertě Karla Gotta. Zpíval tam tenkrát novinku Přijela pouť a strašně moc se mi to líbilo. Od té doby ho miluji, kupuji si všechny desky a cédéčka, co vyjdou," svěřila se Helena Pohořálková. Dodala, že jí učaroval nejen krásným hlasem, ale také příjemným vystupováním a kontaktem s publikem.

"Maminka mi vyprávěla, že tatínek Karla Gotta dělal v ZVVZ v Milevsku v padesátých letech asi jeden rok ředitele, takže tu jejich rodina v té době bydlela. Pamětníci si vyprávějí, jak jednou odněkud přijel mladý Karel k domu, kde bydleli, na kole a jeho tatínek, který se jmenoval také Karel Gott prý prohlásil: "Z toho našeho kluka nikdy nic nebude." Nejspíš měl o jeho budoucnosti jinou představu," zavzpomínala.

Připomněla také zážitek s dcerou svého partnera, která žije v Německu. "Když byla dcera v dospívajícím věku, tak se strašně divila, že znám Karla Gotta a byla překvapená, že je Čech, protože si myslela, že je Němec. V Německu je tak oblíbený, že si ho tam přisvojili," dodala.

Jeho písničky jí pomáhají v těžkých chvílích zlepšovat náladu a dodávají energii. "Pro mě nezemře nikdy, ve svém srdci ho budu mít pořád a poslouchat jeho písničky budu také pořád," uzavřela.