Město vypsalo soutěž na architektonicky výtvarné řešení. Komise doporučila návrhy na první tři místa, ale zelenou od zastupitelů dostal v pořadí třetí návrh, který zaštítil architekt Jan Psota z Ateliéru Vltava.

S Janem Psotou zastoupeným touto společností město loni v červnu uzavřelo smlouvu o vypracování projektové dokumentace. To se však v termínu nestalo. Radní na zasedání 25. června odložili rozhodnutí o dokončení projektové dokumentace do 30. července. Do té doby by ateliér měl dopracovat návrh dodatku smlouvy. „Při těchto akcích je důležitá podpora ze strany vedení města. S Pískem je problém," uvedl architekt Zbyněk Buchta, jednatel Ateliéru Vltava.

Poukázal na problémy s výměnou vodovodu a vlastnictvím pozemků. „Je pravda, že část pozemků patří Povodí Vltavy, jeho podmínka zajistit sjezd do řečiště je splnitelná. Vodovod je nutné vyměnit, ten dosavadní je už na hranici životnosti," vysvětlil Václav Filip, vedoucí odboru investic a rozvoje MÚ Písek.

Tyto připomínky Ateliéru Vltava by měl řešit dodatek ke smlouvě, o kterém radní rozhodnou 30. července. Město s ateliérem znovu jednalo. „Předběžně došlo ke shodě technického řešení týkajícího se přeložky vodovodu, kotviště a sjezdu do řečiště. Navržené termíny dokončení projektu a částky za projekční vícepráci, se ukazují jako pro město přijatelné," informoval místostarosta Josef Knot (TOP 09). 

Na každý zásah do vzhledu města reagují obyvatelé velmi citlivě. Zvláště, když se to týká okolí Kamenného mostu. To byly případy bourání Rybářské ulice a dolní části Fügnerova náměstí nebo stavba „krabic" pro tehdejší generální ředitelství Pletařského průmyslu. O Nábřeží 1. máje se diskutuje znovu zhruba dva roky, a to v souvislosti s radikálními změnami úseku mezi Kamenným a Novým mostem.

Město vypsalo v dubnu 2013 architektonickou soutěž na architektonicko výtvarné řešení, ve které se sešlo pětadvacet návrhů. Radní potom ne úplně respektovali doporučení soutěžní komise a vybrali návrh architekta Jana Psoty z Ateliéru Vltava (infografika vpravo). Ten komise zařadila až na třetí místo.

Obyvatelé města měli příležitost se ke všem návrhům vyjádřit na veřejné besedě 15. října 2013. Ve Sladovně se však sešlo málo lidí a názory se různily. Například Daně Gábové se tehdy nejvíce líbil návrh doporučený jako jednička soutěžní komisí, který navrhuje bohatou kompozici parteru a umožňuje jeho multifunkčnost. „Líbí se mi, že podle tohoto návrhu by bylo možné sejít až k řece," uvedla Dana Gábová.

Pohodlný přístup k řece Otavě umožní i návrh Jana Psoty vybraný radními. „Zůstanou tři linie. Západní cesta kolem budovy kulturního domu bude široká čtyři metry. Hlavní promenáda bude o metr širší a složená z pruhu pro pěší a pro cyklisty. Dolní promenáda je na ostatní napojena rampami," vysvětloval tehdy Jan Psota z Ateliéru Vltava.

Město Písek dalo této společnosti šanci vypracovat projektovou dokumentaci na stavbu Pravobřežního mezimostního parteru. „V uzavřené smlouvě byly uvedeny konkrétní termíny, ateliér ani jednu lhůtu nesplnil," zdůraznil na červnovém jednání rady místostarosta Josef Knot (TOP 09).

Ale co dál s připravovanou stavbou, která by měla stát téměř patnáct milionů korun. Radní o tom na zasedání 25. června dost emotivně diskutovali za přítomnosti jednatele společnosti Ateliér Vltava Zbyňka Buchty. Radní i vedoucí odborů MÚ postupně reagovali na připomínky a požadavky Zbyňka Buchty, týkající se mimo jiné problematické spolupráce s městem Písek. „Je nutné specifikovat, co ateliér nabízí a za jakou cenu. Město by zase mělo jasně říct, zda chce projekt dokončit včetně překládky vodovodu," uvedl Luboš Průša, zastupitel za Jihočechy.