Hospodaří na třech revírech – Otava I, Otava II a Blanice I. O tom, jak se stát rybářem, co to obnáší a jaké ryby si v Písku chytit, povyprávěl Jaroslav Žák, jednatel organizace.
Začněme rybářským lístkem, bez kterého zřejmě nemůžu rybařit. Jak ho získám?
Všichni rybáři mají státní rybářský lístek, který si koupí na odboru životního prostředí na Městském úřadu v Písku. Aby získali rybářský lístek, musí absolvovat u organizace školení a zkoušky a teprve na základě osvědčení si mohou koupit rybářský lístek.
Co zkoušky obnášejí?
Základem je znalost ryb, musíte poznat všechny druhy našich ryb. Dále musíte ovládat základní předpisy, vědět, co se na kterém revíru smí a co nesmí. Někde je například povolen lov z loděk, někde je zakázaný, jsou různě povolené míry ryb, které musíte pustit zpět do vody, a mnoho dalších pravidel, které musí rybář znát.
Kromě toho je součástí školení také teorie, jak se má rybář u vody chovat, odkdy dokdy smí lovit a podobně.
Písecká organizace se stará o tři revíry. Kam sahají a který je k rybaření nejlepší?
První revír – Otava I se rozprostírá od Topinkova jezu pod Pískem, kde hraničí s orlickou přehradou, a končí na jezu u městské elektrárny. Odtud pokračuje revír Otava II, který vede k jezu u Sudoměře.
Třetí revír Blanice I začíná od soutoku Otavy a Blanice v Putimi a vede až pod železniční most na trase Písek – Protivín. Je to velká plocha, takže zarybnit takový revír není jen tak.
A kde je to nejlepší? Náš revír Otava II bývá hodnocen jako jeden z nejlepších v Jihočeském kraji.
Pokud budu mít rybářský lístek a budu členkou písecké organizace, můžu chytat ryby, kde chci?
Víceméně ano, protože základní povolenka platí pro celý Jihočeský kraj. Ještě se dělí povolenky na revíry pstruhové a mimopstruhové. Naše organizace má jen mimopstruhové vody.
Jaké druhy ryb jsou nejčastějšími úlovky v píseckých vodách?
Určitě kapři, ale nachytali se tady i sumci, kteří měli ke dvěma metrům, a jsou tady velké štiky. Úlovek je takový, jaký je rybář – když to umí, nachytá, když to neumí, naříká, že v řece nejsou žádné ryby.
Jsou rybáři nějak omezeni, nebo smí nachytat, co je libo?
Omezení je takové, že rybář může nachytat za den sedm kilogramů ryb, z toho dva kusy ryby ušlechtilé. Těmi jsou kapr, sumec, štika, candát a tak podobně.
Roční limit pak je, že smíte nachytat maximálně 50 kusů ušlechtilých ryb. Pokud toto číslo přesáhnete, buď nesmíte chytat, nebo si musíte koupit další povolenku.
Rybář si musí všechno poctivě zapsat, aby byl takový přehled. Jak se daří dodržovat všechna pravidla?
Musím říct, že za loňský rok jsme byli v pohodě, protože prohřešků našich rybářů bylo jen pár, asi čtyři nebo pět.
Když se jedná o nějakou drobnost, napíše mu rybářská stráž do povolenky jen napomenutí. Většinou jde o přestupky administrativní. Samozřejmě se stává, že lidé chytají i bez lístku, ale je jich málo.
Kolik stojí rybaření třeba na rok?
V první řadě musíte mít rybářský lístek podle vlastního výběru – buď za sto korun na rok, nebo na tři roky, nebo na deset let za pět set korun. Ten se kupuje na městském úřadě. Pak musíte zaplatit také členský příspěvek, což je 400 korun za rok pro dospělého.
Povolenka pro celý jihočeský územní svaz stojí 1400 korun na rok. Navíc mají dospělí členové povinnost odpracovat 10 hodin brigády nebo zaplatit 800 korun. Důchodci místo brigády přispívají částkou 200 korun ročně.
S pytláky to v Písku není nijak dramatické
Na písecké revíry dohlíží dvanáct členů rybářské stráže. Jejich vedoucím je Jiří Dupal. Podle jeho slov nemají s kolegy stanovené, kdo by se staral o jaký úsek. „V podstatě se pohybujeme všichni všude. Prioritně se věnujeme třem našim revírům, ale máme oprávnění kontrolovat celý jihočeský územní svaz," podotkl Jiří Dupal s tím, že sám má navíc také oprávnění pro Orlík, který nepatří Jihočechům.
Na Písecku nejsou žádné velké problémy, které by rybářská stráž musela řešit. „Sem tam narazíme na pytláka, ale není to tak dramatické. Kdybych to měl srovnat s Orlíkem, tam je to daleko horší, to je jiná liga. U nás jsou rybáři ukáznění, pohodoví," shrnuje Jiří Dupal.
Rybářská stráž může na základě prohřešku zabavit povolenku, ale pak ho řeší kárná komise. Trest záleží na druhu přestupku – rybář může třeba na půl roku přijít o povolenku, nebo dostane deset hodin brigád, nebo jen napomenutí. Je to různé.
Členové rybářské stráže chodí kontrolovat podle svých zaměstnání – někomu to vyhovuje dopoledne, někomu odpoledne. „Každý měsíc dáme dohromady, kdo, kde, kdy byl a jak budeme pokračovat," pokračuje vedoucí stráže s tím, že jejich činností není pouze kontrola rybářů, ale také okolí řeky, zda ji někdo neznečišťuje, nejsou někde popadané stromy a podobně. Zkrátka hlídají, aby byl v okolí řeky pořádek.
Každý člen rybářské stráže musí složit zkoušku, a to není žádná legrace. „Nesmíte se ani jednou splést, musíte znát dokonale všechny ryby a napsat test sestavený z devíti zákonů. Chlapi, kteří to dělají, musí mít znalosti a přehled," doplnil Jiří Dupal.