„Je to oblast mezi Bechyní a Milevskem, která byla od počátku jihočeské archeologie známá tím, že se tam vyskytuje spousta mohyl. Už v 19. století se tam dělaly průzkumy, ale pak to utichlo. My jsme se o tu lokalitu začali zajímat v 90. letech, když nám místní nosili úžasné nálezy. A protože velká část pocházela z doby bronzové, na kterou se specializuji, řekl jsem, že by bylo třeba se povodí říčky Smutná více věnovat," popisuje Ondřej Chvojka, ředitel Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.

Studenti a učitelé oblast zkoumali tři roky. Jedním 
z jejich úkolů bylo zmapovat, zaměřit a ochránit mohyly a další nemovité památky. Dále se věnovali terénním průzkumům, při nichž ověřovali, zda na místě žili lidé, co pěstovali, co jedli a podobně.

Výsledků získali mnoho. „Zjistili jsme, že máme co do činění s trvale osídlenou krajinou. Objevili jsme spoustu nových sídlišť a pohřebišť 
z doby bronzové. Ukázalo se, že tato oblast rozhodně nebyla periferní, nalezli jsme tam i věci, které pocházejí z různých koutů Evropy," říká Ondřej Chvojka.

Mezi nálezy byla celá řada bronzových předmětů či keramika. Ondřej Chvojka dále vyzdvihuje například dýku s dřevěnou pochvou. „Je to  první takový nález v jižních Čechách, protože tento organický materiál se obvykle vůbec nedochovává. Také jsme objevili jantarové korálky, které pochází od Baltského moře, a jehlici s krásně zdobenou hlavicí, jež má původ někde v oblasti Karpatské kotliny, stejně jako jeden nalezený sekeromlat," doplnil.

Studenti se na místě učí všechny předměty správně zdokumentovat, to znamená popsat, zakreslit a zaměřit. Musí také umět používat přístroje, které jsou k tomu potřeba. „To je hlavní práce archeologa. Dokumentaci musíme udělat hned. Když se přírodovědci nepovede nějaký pokus, udělá ho znovu, ale my žádnou možnost opakování nemáme," připomíná Ondřej Chvojka.

Po ukončení práce v terénu se vědci vrhnou na mytí, slepování a analyzování nalezených předmětů. Ty nakonec univerzita předá Jihočeskému muzeu, se kterým úzce spolupracuje. „Věci a výsledky z průzkumu v povodí říčky Smutná jsme využili pro tvorbu nové expozice pravěku v bechyňském muzeu. Další část se pak využije i pro připravovanou expozici v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích," dodává Ondřej Chvojka.

Nálezy od říčky podle něho naznačují velký archeologický potenciál nejen této oblasti, ale celého regionu. „Když jsem v 90. letech studoval v Brně, všichni mi říkali: no jo, jižní Čechy, to je chudoba, tam nic nemáte. Pak se ale najednou začalo ukazovat, že i tady je toho spousta," vypráví. Učitelé a studenti Jihočeské univerzity nyní již také díky zkušenostem od Smutné vědí, jak zkoumat podobné oblasti a hodlají v práci pokračovat. Momentálně je láká povodí Židovy strouhy jižně od Bechyně nedaleko vsi Nuzice.

Pátrání po předmětech z pravěku přitom podle Ondřeje Chvojky rozhodně neznamená, že archeologové musí hrabat hluboko do země, jak si lidé občas myslí. „Není to pravda, orba většinou vytáhne ty věci na povrch. Teď pracujeme například nedaleko Březnice u Bechyně, kde jsou orbou narušená pohřebiště z doby bronzové. Je to zase nové poznání, protože ještě nedávno se psalo, že v této oblasti nejsou žádné ploché hroby, a my je objevili," připomíná.