Zakládajícími členy byly například Tomáš Šobr, Max Hájek či Hynek Macner. Starostou Sokola byl zvolen tehdejší starosta města Tomáš Šobr. První pravidelná cvičení se konala ve starém divadelním sále U Radášů. Později se cvičilo v budově reálky, v učebně školy na Alšově náměstí i jinde. Problémy se vyřešily v roce 1895 postavením sokolovny v Tyršově ulici, která po různých stavebních úpravách slouží dodnes.

Byla založena sokolská kapela a postupně vznikaly při TJ Sokol různé odbory jako veslařský, jezdecký, šermířský, tenisový, lehkoatletický, házené, odbíjené, plavání a další. Některé se časem osamostatnily, jiné připojily k dalším TJ. Písecká TJ Sokol byla součástí župy Jeronýmovy a účastnila se všech sletů, poslední se konal v roce 1948.

Za druhé světové války se Sokolové zapojili do protifašistického odboje. V roce 1941 byla činnost Sokola zastavena a majetek zabaven. Po roce 1948 a vzniku Československého svazu tělesné výchovy se Sokol stal jeho součástí, stejně jako sokolský majetek. Sokolové, zejména členové odboru základní a rekreační tělovýchovy, se zúčastnili všech spartakiád v letech 1955 – 1985 nejen na úrovni okresu a kraje, ale také na celostátních spartakiádách na pražském Strahově.

Činnost samostatné TJ Sokol byla obnovena po roce 1989, kdy jí byl také vrácen majetek. Je součástí jihočeské župy České obce sokolské.

Archiv Deníku