Rodina společně oslavila Vánoce i konec loňského roku a nic nenasvědčovalo tomu, co mělo přijít. „Mezi svátky jsem měla virózu, ale nedělala jsem si test, takže nevím, jestli šlo o covid. Trápily mě teploty a ošklivý kašel, vše nakonec odeznělo. Pak jsem byla 11. ledna v práci na odpolední a druhý den ráno už nevstala. Probudila jsem se a měla ochrnuté nohy i levou ruku. Byla jsem ve velkém šoku. Původně jsem si myslela, že jde o nějaké přeležení,“ popsala své pocity paní Tereza.

Také okolí se jí snažilo utvrdit v tom, že snad nejde o nic vážného. „Kamarádka mě uklidňovala, že mi v nemocnici jen píchnou injekci a zase půjdu domů, protože medicína už je v dnešní době na vysoké úrovni,“ dodala paní Tereza. Zlepšení se ale nedostavilo.

Třeboň loni v létě otevřela nový úsek stezky o délce asi 600 metrů, který vede po hrázi rybníka Vítek podél tahu na Jindřichův Hradec směrem na Starou Hlínu.
Cyklostezka z Třeboně do Staré Hlíny dostane nové napojení. Povede pod mostem

Od osudného lednového rána uplynulo už téměř třičtvrtě roku a lékaři jsou zatím bezradní. Všechny dosavadní testy totiž u Terezy neukázaly nic neobvyklého. „Lékaři se přiklánějí k poruše hybnosti, což je široký pojem. Jsem teď objednaná ke specialistce do Prahy, která se přímo touto poruchou zaobírá a vkládám do ní velké naděje. Na tomto pracovišti dokáží zjistit, odkud to přesně jde a mohou mě začít léčit. V současné době nikdo neví, co se v mém těle odehrálo,“ posteskla si žena. Tereza zároveň trpí bolestmi celého těla včetně kloubů, které mírní léky.

Pro maminku dvou kluků je současná situace náročná a vývoj svého zdravotního stavu přirovnává k houpačce. „Používám chodítko jaké mají starší lidé a s ním chodím doma. Když jsem unavená, tak si na něj sednu a odpočívám. Venku ale musím jezdit na vozíku. V létě jsem měla jednu dobu i lepší dny, kdy jsem mohla s chodítkem obejít i náš dům. V současné době ale stagnuji,“ řekla pacientka s tím, že se snaží hodně rehabilitovat. „Levá ruka se mi trochu zlepšila, ale nemám v ní takový stisk a bříška některých prstů stále necítím, jako by nebyly moje,“ vylíčila. Zatím nejvíce pomohl Tereze rehabilitační pobyt v léčebně v Kladrubech a českobudějovické nemocnici.

Komunikaci procházející Novohradskou branou v Třeboni čeká rozsáhlá rekonstrukce.
Novohradská brána v Třeboni se uzavře. Řidiči pod ní neprojedou dva měsíce

Oporou v náročných chvílích je mladé ženě především rodina. „Oba moji kluci jsou moc šikovní, přinesou mi věci, starší syn udělá snídani, namaže rohlíky, vyklidí myčku nebo nakrmí a vyvenčí pejska. Pro děti to bylo hodně těžké, ze začátku se mě kluci neustále ptali, co se stalo a proč jsem jeden den chodila a druhý už ne,“ poznamenala Tereza. Hodně jí pomáhá také manžel, který pracuje na noční směny a přes den se snaží být své ženě k dispozici. „Věřím tomu, že to bude dobré, jeden den prostě vstanu a půjdu. Pokud bych přestala věřit, tak to bude špatné,“ uzavřela žena s tím, že si prohru nepřipouští.

Odkaz na sbírku pro Terezu ZDE.

Pomoc veřejnosti rodina z Kardašovy Řečice zpočátku odmítala s tím, že jsou lidé, kteří finance potřebují více. Životní náklady ale postupně výrazně narostly a Terezina kamarádka nakonec s jejím svolením otevřela sbírku na platformě Donio. Zájemci tak mohou mamince Tereze přispět na náročnou léčbu, rehabilitaci, speciální pomůcky i přestavbu bytu na bezbariérový.