„Zajímá mě, co se v Milevsku bude stavět a jak bude vypadat rozvoj města," vysvětluje student  architektury Martin Fleischmann, proč přišel v pondělí odpoledne na veřejné projednávání budoucí podoby sportovně-kulturního centra Bažantnice. „Viděl jsem skici, které byly v Milevském zpravodaji. Těžko se  z nich něco posuzuje. Uvidíme dneska," dodává student druhého ročníku ČVUT, kde učí i architekt Jan Hlavín z Milevska.

Právě ten studii sportovně-kulturního centra připravil. „Objekt je báječný z hlediska architektury, ovšem dneska už nevyhovující," poznamenal architekt Hlavín k současné budově tenisových šaten.

To uznávají i sami tenisté.  „Do areálu, který stojí na nádherném místě, nepřišla třicet let ani koruna. Leží ladem. Kdyby lidé kolem tenisu nebyli aktivní, vypadalo by to tu mnohem hůře než dneska," řekl tenista Václav Kříž a zdůraznil, že v klubu mají 180 členů.

Jedním z nich je i radní Martin Kupec, který si výsledek práce Jana Hlavína pochvaluje. „Stavba je nadčasová. Je to citlivě řešeno," uvedl Kupec s tím, že nové zázemí může k tenisu přilákat další sportovce a do Milevska zajímavé turnaje.

Architektova studie počítá s vybudováním nízkoenergetického objektu, který bude mít suterén, přízemí a první podlaží. Najdeme tu sklady, restauraci pro zhruba třicet lidí, šatny, klubovnu i místnost pro ubytování několika lidí s výhledem na kurt.

Jan Hlavín zdůraznil, že to bude multifunkční místo. Nabídne sportovní i kulturní vyžití. Počítá tu s pódiem pro koncerty a bude tu i zázemí pro akce, které se konají v parku Bažantnice. „Jsem přesvědčený, že je to zajímavé místo, co se týká volného času," řekl Jan Hlavín.

Obyvatele města a bývalého ředitele domu kultury Karla Reiniše zajímalo, zda provoz restaurace bude  celoroční nebo nárazový.  „Možné je obojí. Přiznám se, že bych bral celoroční dennodenní provoz. V blízkosti je relativně dobré parkování. Když budou v restauraci slušně vařit, bude to pro nájemce atraktivní. Potenciál tu je," podotkl architekt.

Zastupitel Zdeněk Hobzek poznamenal, že objekt bude kulturní i sportovní, ale kulturní část v něm moc nevidí. „Bude tu pódium o rozměru devět na osm metrů, na kterém by mohli hrát muzikanti, a jsou tu místnosti, které budou sloužit jako slad pro kulturu," vysvětlil architekt, který do kultury řádí i restauraci.
Velké kulturní akce jako bartolomějské posvícení  nebo dřevorubecká show Martina Komárka se tu ale odehrávat nebudou. „Musíme brát v potaz to, že tu nebudeme stavět druhý kulturák," řekl Hlavín. „Nejhorší je dělat univerzální stavbu, protože ta slouží všemu a ničemu," dodal.
Podle zastupitele Ivana Radosty, který hraje v kapele, velké pódium stavba nenahradí. „Ale nahradí jiné věci, například zdroj elektriky, jehož přivedení stojí desítky tisíc korun," uvedl Ivan Radosta.

Veřejného projednávání se v pondělí zúčastnily  v budově městského úřadu na dvě desítky lidí, mezi kterými převažovali zastupitelé a pracovníci města.

Student  fakulty architektury ČVUT Martin Fleischmann ocenil podrobné zpracování studie. „Celý dům se mi líbil, jak by fungoval, i do toho vložená koncepce kultury," poznamenal Fleischmann.  „Myslím si, že v zadání od města byla chyba.  Rozvinula se tady dlouhá debata o tom, zda tam má být restaurace nebo velké pódium. To už měla být v soutěži zahrnuté a ne, aby to řešil architekt až v tuto chvíli," řekl student druhého ročníku, který souhlasí  s architektovým návrhem. „Jen mi trochu neseděla klubovna v horní části, která má 'šikminy', vypadá to trochu jako kapitánský můstek. Z počátku mi to vadilo, ale zamyslel jsem se nad tím a přemýšlel, jak vypadají takováto místa na kurtech. Nakonec mi to tam sedí, ale pořád mi to osobně trochu kompozičně vadí, ale to je asi můj problém," dodal budoucí architekt.

Nové sportovně-kulturní centrum by podle plánů stálo do deseti milionů korun bez daně. Jak na projednávání zdůraznil místostarosta Martin Třeštík, bez dotace akci neuskuteční. Rozhodnutí, zda  město případně uvolní nutnou spoluúčast, bude na zastupitelích. Podle architekta Jana Hlavína by bylo možné práce rozdělit na etapy.