„Francie, ve které žijí snad všechna etnika světa, a konkrétně Paříž, kde můžeme v jejích ulicích potkat celý svět, je otřesena," říká a dodává: „Právě tato pestrost národů se mi vždy při mých návštěvách města nad Seinou líbila. Když jsem se vrátila domů, něco mi pořád scházelo. Ale je také pravdou, že na předměstích Paříže byla cítit drsná atmosféra a večer jsem se tam necítila dost bezpečně, když jsem se vracela od metra do bytu svých přátel."

Současná situace a teroristický útok v Paříži udělal podle jejích slov čáru – před a potom. „Zrovna tak, jako to bylo 11. září v Americe. Svět se změnil a ne pouze tímto útokem. Trvá to již několik let, uprchlická krize je toho důkazem a Evropa jako by byla na pokraji svého civilizačního zániku. Ale doufejme, že tomu tak nebude. Je také pravdou, že křivky minulých civilizací na různých kontinentech jsou neúprosně jasné, někde známe důvody jejich zániků, některé jsou pro nás dodnes utajeny. To, co přichází ve jménu svaté války 
z Islámského státu, je kvůli fanatismu a moderní technice krajně nebezpečné, těžko uchopitelné a bohužel díky neutěšeným sociálním poměrům v mnoha zemích, zvláště pro mladé lidi, lákavé," pokračovala Irena Mašíková Konštantová.

Svého oblíbeného města se však nevzdá. „Až někdy v budoucnu opět navštívím Paříž, s jistotou vím, že už to bude jednou provždy jiné město 
a jsem ráda, že jsem tam mohla v minulých mnoha letech prožít nespočet šťastných, krásných a bezstarostných dnů," zakončuje.

Francouzi ví, že je třeba rozlišovat mezi muslimskými teroristy a muslimy, kteří tady žijí

Fotograf Karel Steiner, který vystavoval také v Písku, žije přímo v Paříži. Jeho odpovědi Píseckému deníku zprostředkovala Irena Mašíková Konštantová.

Kdy jste se o útocích dozvěděl a co jste cítil?
V pátek večer jsem byl na kulturním programu v českém centru. Hrála tam maďarská jazzová kapela. Koncert byl ve sklepě, kde není telefonní signál, takže jsem se dozvěděl, co se stalo, až o dvě hodiny později. Do té doby už padesát lidí zemřelo a střelba ještě pokračovala. Byl jsem v šoku.

Jaká je nyní atmosféra v Paříži? Mají lidé velký strach z dalších útoků?
Lidé jsou opatrnější a v sobotu se moc nevycházelo ven. Obchody, muzea i parky byly zavřené. V neděli svítilo slunce a to hned pozvedlo náladu.

Co to pro zemi – vlastně i celou Evropu – může podle vás znamenat?
Krátkodobě to neznamená nic. Bude chvíli klid, ale obávám se, že teroristické útoky se budou opakovat.
Musí se hledat dlouhodobé řešení problému, který se jmenuje Střední východ.

Jak se francouzská společnost staví k současné migrační vlně? Jsou obavy z nepokojů, posílení extremismu?
Francouzská společnost je hodně tolerantní k cizincům. Současná migrační vlna jen minimálně směřuje do Francie.
Je pravda, že se posílí extremismus, ale zároveň slyšíme, že se musí rozlišovat mezi muslimskými teroristy a muslimy, kteří zde normálně žijí.
Valná většina Francouzů s tím souhlasí. A já taky.

Jaroslav Joe Hübl pokřtil třetí knihu věnovanou lidem z Paříže

Písecký fotograf Jaroslav Joe Hübl, který je autorem fotografických knih Paříž má láska a Pařížské návraty, má k Paříži vřelý vztah a pravidelně ji navštěvuje. „Jezdím tam nejméně dvakrát do roka. Mám tam známé a myslím, že mohu říci i přátele. To, co se stalo ve městě nad Seinou, je strašné, až mi to vehnalo slzy do očí. Zhruba před měsícem jsem se z Paříže vrátil. Bydlel jsem jako vždy na Náměstí republiky, takže místa teroristických útoků znám. Je mi moc líto obětí a jejich rodin, na druhé straně jsem obdivoval statečnost Pařížanů, kteří se nebáli vyjít do ulic, aby uctili památku zabitých, ale také aby teroristům ukázali, že se jich nebojí. Byl bych rád, abychom si všichni uvědomili, že je to celosvětový problém, který se dotýká i nás v České republice," konstatoval fotograf. Do Paříže bude podle svých slov určitě jezdit dál. „Nenavštěvuji galerie a obrazárny, ale chodím po ulicích a náměstích a fotografuji lidi. Pobývám rád v kavárnách, protože zejména ty pařížské mají zvláštní neopakovatelnou atmosféru," dodal.