Dvaasedmdesátiletý Josef Vlasatý se výšivce věnuje již dvacet let a návštěvníci výstavy uvidí jeho obrazy, ubrusy, dečky a polštářky. „U muže je vyšívání dost nezvyklou zálibou, proto jsme ho oslovili, aby své výtvory představil veřejnosti. Mnoho lidí v obci ani neví, co všechno Josef Vlasatý dovede," uvedla Jaroslava Pixová z pořádajícího Sdružení přátel Putimi.
Druhým vystavujícím je Anna Kotrlíková, která se nějaký čas živila šitím oděvů na zakázku, i když tento obor nevystudovala. Byla však velmi zručná a nápaditá, což lidé oceňovali. Když po odchodu do důchodu měla více času, začala se věnovat výšivce jako dekoračnímu prvku na kabelkách, které sama šije.
Na vernisáži zazpívá místní sbor Putiměnky, dříve Sbor dobrovolných příležitostných zpěvaček.
Vernisáž výstavy výšivek se koná v pátek od 19 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu v Putimi.
Hlavní program Švejkových slavností vypukne v sobotu ve 13 hodin na návsi. Návštěvníky určitě zaujme odhalení rekonstruovaného stohu, a to po 101 letech. „Příznivci Haškova díla si určitě vzpomenou, že Švejk při své anabázi přespal ve stohu. Takže připravujeme rekonstrukci tohoto stohu po 101 letech v měřítku asi tak 1:20. Podrobnosti jsme získali na základě podrobných archeologických výzkumů v okolí obce. Hned po zahájení se ke stohu vydáme společně s četníky. Co se bude dít přímo na místě, to je zatím tajemství," naznačil Petr Matouš, starosta obce Putim, která je pořadatelem slavností.
Hlavní slovo při odpoledním programu bude mít herec plzeňského divadla Přemysl Kubišta už tradičně v roli Josefa Švejka. Samozřejmě s sebou přivede svůj OficírŠraml a tanečnice.
Na návsi bude stát pekárna, o jejíž komisárek byl o minulých slavnostech mimořádný zájem. Návštěvníci slavností si také mohou v četnické stanici nechat vystavit domovský list.
Od 14 hodin vystoupí na putimské návsi Divadlo Studna, které uvede Bajky a od 15.30 to bude Čertovská pohádka. „Na žádný z programů nevybíráme vstupné. Chceme, aby se lidé sešli, poseděli a společně se pobavili," zdůraznil starosta Petr Matouš.
Každý druhý rok se k Švejkovým slavnostem připojí také jméno Jana Cimbury. Putimští tak chtějí více propagoval sedláka, který v obci hospodařil a je pochován na místním hřbitově. Postava Jana Cimbury byla předlohou pro stejnojmenný román Jindřicha Šimona Baara a pro filmové zpracování režiséra Františka Čápa.