Protože jeho členové chtějí obnovit a udržet tradici, která kdysi v Písku byla a patří ke Kamennému mostu, tak i v letošním roce vyjde v sobotu 18.5. v 10.00 procesí od kostela Narození Panny Marie na Bakalářích a na mostě u Nepomukovy sochy pak zazní požehnání a svatojánské písně. Tento patron mostů, komunikace mezi lidmi, dobré pověsti a všech lidí od vody se narodil kolem roku 1345 v Pomuku a zemřel 20. března 1393 v Praze. Podle legendy neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie jejímu manželovi, Václavu IV. a ten proto nechal Jana Nepomuckého mučit a nakonec svrhnou do Vltavy. Pravda je prozaičtější. Ve skutečnosti se tento svědomitý kněz, úředník a generální vikář pražské pražské arcidiecéze dostal do centra bojů, které vedl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna s králem Václavem IV. a ve kterých šlo o zrušení bohatého benediktinského kláštera v Kladrubech. Jeho majetek chtěl král použít na financování nově vzniklého biskupství. To se díky tomu, že Jan Nepomucký pečlivě dodržel časové lhůty na vznesení námitek proti novému opatovi kladrubského kláštera a právě králově liknavosti při loveckých kratochvílích na hradě Žebrák, nestalo. Královy plány tak byly zmařeny a Jan Nepomucký umučen. Sv. Jan Nepomucký byl blahořečen 31. května 1721 a svatořečen 19. března 1729.

Podobně jako v jiných místech nejen v Čechách, ale i v Evropě a ve světě, můžeme také v Písku najít mnohé stopy úcty ke sv. Janu Nepomuckému. Jednou z nich je sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly na Kamenném mostě. Jedná se pravděpodobně o nejstarší sousoší na mostě a neznámý sochař ho vytvořil ve 20. až 30. letech 18. století. Z každé strany postavy světce stojícího na oblaku a na levém předloktí držícího krucifix s mučednickou palmou jsou andělé, kteří drží štíty s nápisy „Čas k mluvení“ a Čas k mlčení“. Sousoší bylo vysekáno z hrubozrnného pískovce, ale v r. 1997 byla na most umístěna jeho kopie. Originál je součástí expozice Obrazové galerie českých panovníků v Prácheňském muzeu,

Sousoší mělo zřejmě od začátku plnit funkci jednoho z hlavních míst svatojánských slavností ve městě. Tedy místa, kam o hlavním svátku 16. května, v jeho předvečer nebo oktávu 23. května, směřovalo procesí z děkanského kostela. Nejstarší zpráva o tom, jak vypadala svatojánská slavnost na starém mostě, pochází z r. 1747. V předvečer svátku, po modlitbě nešpor v děkanském kostele, byly na mostě zpívány litanie. V den svátku, po čtené mši, vyšlo procesí opět a na mostě se opakoval zpěv litanií a následovaly modlitby. Oslavy světcova svátku byly v Písku největší zřejmě v době, kdy zde působilo Bratrstvo sv. Jana Nepomuckého, tzn. v letech 1751-1783.