Vilu nechal továrník Adolf Raab na přelomu 19. a 20. století postavit podle návrhu tehdy velmi populárního a módního Dušana Sama Jurkoviče. S tvorbou tohoto slovenského architekta se Raab patrně setkal v První moravské továrně v Hranicích u továrníka Antonína Kunze a o podobě své vily si 
s Jurkovičem čile dopisoval.

Podle autorů knihy Slavné vily Jihočeského kraje Evy Erbanové, Milana Šilhana a Rostislava Šváchy patří písecká Raabova vila k prvním Jurkovičovým samostatným stavbám. Jeden z nejdůležitějších slovenských architektů se snažil odklonit od tvarosloví historických slohů a čerpal z folklorního tvarosloví, které spojoval s modernou i novějšími styly. „Švýcarským stylem se architekt zase inspiroval při navrhování střechy a stříšek s vyřezávanými podpěrami i při dekoraci fasád. Folklorním prvkem je i květinový dekor na nárožích objektu," uvedla Eva Erbanová, jenž se věnuje architektuře 20. a 21. století.

Pro laika, který prochází nebo projíždí kolem Raabovy vily, je nejvíce zřetelné vyobrazení sv. Václava vytvořené malířem A. Hanšem. Není to nic neobvyklého. V době, kdy se vila stavěla, patřilo zobrazení sv. Václava k typickým projevům stavebníkova vlastenectví. Adolf Raab si prý přál, aby fasáda byla s co nejmenším počtem různých ozdob a architekt se tomuto přání snažil vyhovět. Dušan Jurkovič v jednom z dopisů Adolfu Raabovi napsal: „Jednodušší fasádu už jsem navrhnout nemohl."

Po nastěhování do vily bydlel Adolf Raab s rodinou hned vedle své slévárny a továrny na stroje. „Provoz byl zahájen 10. dubna roku 1900 a vyráběly se tady čerpadla, vodní armatury, výtahy, různé železné konstrukce a další výrobky," připomíná Jiří Prášek, ředitel Prácheňského muzea v Písku.

Průmyslník Raab následoval příkladu dalších průmyslníků té doby, kteří pokládali za nutné bydlet v kontaktu 
s jejich továrními provozy.

Patrová vila Adolfa Raaba s byty pro dvě rodiny byla původně součástí areálu továrny. Na oplocenou zahradu navazoval dvůr se třemi výrobními halami. Autorem návrhu v modernistickém stylu byl opět architekt Dušan Jurkovič. „Fasády zdobily iluzivní sloupy s koulemi, ozubená kola a motiv okřídlené postavy. Šlo o typický příklad mluvící architektury, která umí vypovídat o své funkci," charakterizuje návrh architekta Jurkoviče Eva Erbanová.

Konec 19. století byl pro Písek přelomový. Nedaleko železniční zastávky Písek – město se rychle začala rozšiřovat průmyslová čtvrť a k největším firmám patřila právě Strojírna a slévárna Adolfa Raaba. Jeho zajímavá vila je zařazena mezi kulturní památky. 

Dnes se setkáváte již se třetím pokračováním nového seriálu Píseckého deníku s názvem Osudy ojedinělých objektů. Představujeme v něm postupně historické a kulturní památky okresu Písek, ale také novější stavby a jejich osudy. Tyto objekty většinou nemají unikátní interiéry a vnitřní vybavení. Přesto stojí za zaznamenání díky architektonickým prvkům, neobvyklému tvaru budovy nebo účelu, kterému dnes slouží. Uvítáme námět našich čtenářů na zajímavé stavby a příběhy z okolí jejich bydliště, případně zapůjčení fotografií. Náměty můžete donést do redakce Píseckého deníku v Písku, Velké náměstí 180 nebo poslat na e-mailovou adresu: redakce.pisecky@denik.cz.