Zastupuje Súdán v České republice. Honorární konzul Petr Pelikán (50 let) přijel v úterý26. srpna o této africké zemi besedovat do Bernartic. „Vztahy mezi Súdánem a Českou republikou se zlepšily natolik, že doufáme, že v příštím roce bude otevřeno regulérní velvyslanectví Súdánu v Praze a nějaká forma českého zastoupení v hlavním městě Chartúmu," říká Petr Pelikán v rozhovoru, který Deníku poskytl před začátkem přednášky.

Lidé, kteří sem přijdou, budou moci ochutnat jídlo z červené čočky. Jak se súdánská čočka liší od té naší? Je v nich nějaký rozdíl?
Ano, je. Doporučuji vám ochutnat. Myslím si, že ani nepoznáte, že se jedná o čočku. Je jiná i jinak připravovaná.

Jak jste ji dělali?

Tak, jak ji dělají v Súdánu. (Na vyjmenování receptu volá ženu – Súdánku. Ta česky jmenuje suroviny: červená čočka, cibule, olej, rajčata, pálivá paprika, česnek a masox – pouze u něj nezná překlad.)

Honorárním konzulem Súdánské republiky jste od roku 2009. Tehdy jste v rozhovoru pro Respekt řekl, že vztahy mezi Súdánem a Českou republikou jsou chabé. Změnily se od té doby?
Určitě ano. Uskutečnilo se několik návštěv na vysoké úrovni jak ze Súdánu v České republice, tak naopak. Například dvakrát byl v Čechách súdánský ministr zahraničí. V Súdánu byla v letošním roce delegace zástupců parlamentu a podnikatelů. Dále ředitel kanceláře prezidenta republiky pro zahraniční otázky a řada dalších.

Vzájemné vztahy se tedy zlepšily?
Zlepšily se natolik, že doufáme, že v příštím roce bude otevřeno regulérní velvyslanectví Súdánu v Praze a nějaká forma českého zastoupení v Chartúmu, v hlavním městě.

Tam budete působit?
Ne, ne. Já nezastupuji Českou republiku v Súdánu, ale Súdán v České republice. Tím pádem asi rezignuji na funkci honorárního konzula, abych nebyl přebytečný, když tady bude súdánský velvyslanec.

Jaký je rozdíl mezi velvyslancem a honorárním konzulem?
Přirovnal bych to k rozdílu mezi princeznou a dámou z Perlovky. Já jsem ta štětka z Perlovky.

Jak často během roku pobýváte v Súdánu?
To je různé, létám tam obvykle dvakrát, někdy třikrát až čtyřikrát do roka. Nebývám tam tak často, zastupuji Súdán u nás.

Když tam už jste, jak vypadá váš běžný den?
Vyřizuji, co je potřeba. Dám vám příklad. Naposledy jsem byl v Súdánu s delegací, o které jsem už mluvil. Byli v ní dva poslanci českého parlamentu, zástupci Národního muzea, protože muzeum má v Súdánu poměrně významné vykopávky, lidé z ministerstva financí, kteří tam řešili súdánský dluh vůči České republice, a podnikatelská delegace. Běhal jsem kolem nich a tlumočil jsem.

A když jste v Praze?
Když jsem v Praze, musím se něčím živit, protože honorární konzul není placená funkce. Tlumočím, překládám a také přednáším na univerzitách. Podle toho, jakou mám práci, vypadá můj běžný den.

I přesto, že v Súdánu tedy nejste moc často, jistě znáte místní poměry. Lze říci, jak si žije „průměrný občan"?
Průměrný občan v Súdánu neexistuje. Když přijedete do Súdánu, musíte si uvědomit, že jste na jiné planetě. Mnoho věcí je pro nás nezvyklých – třeba to, že většina lidí nemá občanku, protože ji nepotřebují, neví, kdy se narodili, protože to nikdy nepotřebovali. To, co potřebují, je vědět, kdo byl jejich prapradědečkem, to je důležité pro tamní společenské vztahy.

Lidé asi žijí ve velké bídě, tedy velká většina…
Bývá to tak, že čím větší je na jedné straně bída, tím si na druhé straně žije někdo lépe. V Súdánu je průměrná životní úroveň nízká.

Turistický ruch je v Súdánu prý, jak se říká, v plenkách. Jezdí tam vůbec Češi?
Jezdí. Súdán není turistickou zemí v tom smyslu, že by tam létaly chartery do hotelů, kde se vyvalíte u moře a vlastně je jedno, v jaké jste zemi. Súdán je zajímavý a je to země pro cestovatele ve starém slova smyslu, ne pro turisty. Nic tam pro ně není připraveno a zařízeno. Musí se starat sami o sebe a uvidí věci, které nikde jinde na světě neuvidí.

Třeba?
 
Je tam mnoho zajímavých památek. Málo se ví, že v Súdánu je mnoho pyramid. Když jedete za památkami, tak to nevypadá tak, že vás dovezou až na místo, nejsou tam stánky s chlazenými nápoji a suvenýry. Musíte se tam v potu tváře dopravit sami, ale na druhou stranu těžko se vám někde jinde na světě stane, že budete sami na velkém pyramidovém poli. A co je podle mě v Súdánu nejzajímavější, je to, že tu lze vstoupit do společenských vztahů. Ve většině zemí Blízkého východu je hranice mezi návštěvníkem a domorodci, kteří vás nepustí do soukromí. V Súdánu to tak není. Tím, že se jedná o pestrou a různorodou společnost, je schopný absorbovat i cizince z Evropy. Když tam přijede návštěvník, velmi rádi mu ukáží i to, co je opravdu soukromé.