Právě vrcholí advent, co vlastně toto slovo znamená?
Slovo advent znamená příchod. Původně se užívalo například ve smyslu oficiální návštěvy panovníka. V křesťanském kontextu ho používáme pro období, kdy čekáme na příchod Ježíše Krista. Dějiny adventu jako specifického období liturgického roku sahají do 6. století.

Kdy se začaly slavit Vánoce?
Vánoční svátky vznikají ve 4. století. Na Východě jde o svátek Epifanie 6. ledna a na Západě jde o svátek Narození Ježíše Krista 25. prosince. Do té doby byla hlavním tématem liturgie připomínka smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista – tedy Velikonoce. Ve 4. století se ale začínají připomínat i další události z Ježíšova života, včetně jeho narození a rozrůstá se množství svátků. To, že byl svátek stanoven právě na zimní slunovrat, nemá historické opodstatnění. Nikdo neví, kdy se Ježíš narodil, ani Bible v tomto směru nedává žádnou přesnou informaci.

Proč tedy slavíme Vánoce na konci prosince?
Křesťané stanovili svátek v návaznosti na antickou solární zbožnost, na den blízký zimnímu slunovratu a jako jakousi alternativu k pohanským svátkům. Původ Vánoc souvisí právě se zmíněnou symbolikou světla, která už v antice hrála velice důležitou roli. Dvacátého pátého prosince se v římské říši slavil svátek zrození nepřemožitelného slunce. S oslavou zimního slunovratu se pojily také saturnálie, což byly nejpopulárnější svátky Římanů konané od 17. prosince po 7 dní na počest Saturna, boha osiv.

Odkud se vzal zvyk zdobit vánoční stromeček?
První vánoční stromky se objevují v 16. století v německých domácnostech, odkud se potom rychle rozšířily. Do Čech se nejspíš dostaly až na začátku 19. století. Ale už dávno před tím bylo zvykem zdobit domácnosti ratolestmi jehličnatých stromů, tzv. chvojkou, což byl vršek jehličnatého stromku, který se věšel nad stůl, ovšem obráceně, tedy špičkou dolů. Byla ozdobena ovocem, tradičním pečivem a šátky.

Jak dlouho už Češi jedí na Štědrý den smaženého kapra?
Jídelníček o vánočních hodech se lišil v jednotlivých regionech a také v různých společenských vrstvách. U měšťanů se už v 19. století jedla ryba na několik způsobů včetně rybích polévek, ale také krocan nebo králík. Na stole nechyběl vánoční dort, ovoce, punč, lihovina a káva. Ve venkovských domácnostech se maso většinou nejedlo, v 19. století ani ryba. Večeře se začínala modlitbou a každý dostal kousek chleba nebo oplatku s medem. Potom se podávala polévka, luštěninová, později rybí. Tradičním jídlem byly kaše nebo známý kuba s houbami. Nechybělo sušené ovoce a ořechy. Tato jídla byla typická pro štědrovečerní večeři až do 20. století. Dnešní smažený kapr s bramborovým salátem je raritou české kuchyně.

Dětem často nejde na rozum, jak může malý Ježíšek nosit dárky?
Hlavním nositelem dárků byl v naší tradici Mikuláš. Obdarování je součástí oslavy Vánoc už dlouhá staletí, ale štědrovečerní nadělování dárků v dnešním smyslu nebylo známo. Tento zvyk k nám pronikl opět z německy mluvících zemí. Souvisí s potíráním kultu světců, tedy i oblíbeného sv. Mikuláše, k němuž docházelo vlivem reformace. Tady teprve vzniká představa Ježíška nadělujícího dětem dárky. Tento zvyk samozřejmě souvisí s vánočním stromkem, pod nějž se dárky ukládají.