Kliknutím zvětšítePřed čtyřmi lety tu tenkrát veterináři za pomoci hasičů usmrtili oxidem uhličitým 17 300 kachen, znehodnoceno bylo také 60 tisíc vajec v líhni.
Jižní Čechy jsou rizikovou lokalitou výskytu viru tzv. ptačího moru. Podle ředitele krajské veterinární správy Františka Kouby je hlavním důvodem množství vodních ploch a s tím spojená migrace ptáků. Nákaza se k nám podle něj dostává z jihovýchodu – především států jako je Turecko, Maďarsko, Bulharsko a Slovensko.
Jak zmínil vedoucí provozu Karel Nusl, historie kachní farmy spadá do 60. let minulého století, kdy farma byla součástí Státního rybářství, oborový podnik Blatná. „Zabýváme se výkrmem kachny pekingské, ročně vyprodukujeme asi 950 tun jatečných kachen,“ řekl úvodem rozhovoru. Ve společnosti Blatenská ryba pracuje 20 let, jako vedoucí kachní farmy pak od roku 2002. V současnosti v areálu, který se skládá ze šesti výkrmových hal, pracuje 11 zaměstnanců.
Před čtyřmi lety se jako u jednoho z velkochovů v kraji u vás vyskytla ptačí chřipka subtypu H5N8. Jak jste poznali, že není něco s vašimi kachnami v pořádku?
Karel Nusl: Při nakládce kachen na porážku mne překvapil vyšší úhyn než obvykle a příznaky, které neodpovídaly žádnému běžnému onemocnění, které jsem doposud poznal.
Veterinární správa tenkrát informovala, že se vir k vám zřejmě dostal kontaminovanou podestýlkou z blízkého otevřeného chovu. Dodržujete od té doby například přísnější opatření, mnoho velkochovatelů říká, že od roku 2017 jsou pro ně opatření standardem?
Způsob nakažení se nedal potvrdit na 100 procent, hlavním důvodem podle mne byla přítomnost velkého množství divokých kachen na blízkém rybníce, kde jsme měli chovné kachny. Vir se pravděpodobně dostal do haly při manipulaci se slámou. Zpřísnili jsme biosecurity, zaměstnance pravidelně proškolujeme, chov chovných kachen a líhnutí kachňat jsme již neobnovili.
Kachny byly tenkrát usmrceny oxidem uhličitým, proč byly likvidovány i vejce? Jistě to byla pro společnost velká škoda v řádech milionů, dostali jste odpovídající kompenzaci?
Vejce se nacházela v líhních v areálu kachní farmy, kde byla zjištěna nákaza a nebylo možno zajistit se stoprocentní jistotou jejich vylíhnutí a dodání náhradním odběratelům. Veškeré přímé náklady nám byly uhrazeny z Nákazového fondu Ministerstva zemědělství ČR, jelikož se jedná o vyjmenovanou nákazu.
Jak jste osobně vnímal tuto situaci, muselo to být hrozné, když k vám přijeli hasiči, veterinární správa i policie? Máte na to období nějaké vzpomínky, které nelze vymazat?
Nejvíce jsem vnímal mediální zájem, na který jsem nebyl zvyklý, a také akce při likvidaci byla poměrně logisticky náročná. V paměti mi utkvěla skvělá práce všech složek a vysoká profesionalita hasičského záchranného sboru, policie a státní veterinární správy.
Za jak dlouho se vám podařilo obnovit chov?
Celý chov jsme obnovili asi do 4 měsíců od vypuknutí nákazy, jednalo se jen o výkrm, chovné kachny a líhnutí jsme už neobnovili. V tomto období jsme utrpěli největší ztrátu, protože zaměstnance jsme nepropouštěli a nebylo možné hned zajistit kachňata pro výkrm.
Nemáte strach z případné nákazy, když už byla potvrzena ve třech lokalitách v našem kraji – Písecko, Českobudějovicko a Táborsko? Veterinární správa kvůli tomu 26. ledna vyhlásila i celorepubliková opatření.
Obavy máme samozřejmě pořád, vzhledem k tomu, že se jedná o velmi nakažlivé virové onemocnění, si nemůžeme být nikdy zcela jistí, že i při dodržování doporučených opatření nás ptačí chřipka už nikdy nepotká. I když děláme samozřejmě vše proto, abychom riziko snížili na minimum.
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
