První tělocvičnou byl od října sál u Radášů a díky tehdejšímu cvičiteli Josefu Ošťádalovi mohli Sokolové využívat i tělocvičnu reálky. „Cvičilo se dvakrát týdně po jedné hodině, a to hlavně prostná, pak bradla, kruhy, přeskok kozy, dále skok do dálky a do výšky, hrazda, kůň, žebřík a šplh," uvádí Zdeněk Janda v publikaci vydané před osmi lety.
Nepříjemnost potkala Sokoly v roce 1875, kdy se kvůli přestavbě budovy reálky museli na dva roky přestěhovat. I proto se záhy objevil návrh na postavení sokolovny a ihned byla zahájena sbírka.
V únoru roku 1890 Sokol výhodně koupil stavební parcelu, o čtyři roky později dokončil Ludvík Čížek plány a 23. května byl položen základní kámen budovy sokolovny. „Obsahoval pouzdro s pamětním spisem o píseckém Sokole, seznamem členů, fotografiemi staveniště, programem slavnosti a různými časopisy," připomíná ředitel Prácheňského muzea v Písku Jiří Prášek v knize Písecké ulice.
Jak uvádějí dobové dokumenty, zastupitelstvo Písku na stavbu přispělo 2500 zlatých, spořitelna 1500 zl. a Občanská záložna 500 zl. Celkové náklady na budování byly vyčísleny částkou 23 299 zl. a vnitřní zařízení stálo přes dva tisíce zlatých.
Stavba pokračovala poměrně rychle, a tak už 14. až 16. srpna se v Písku mohla konat velkolepá slavnost při příležitosti otevření sokolovny v Písku jako v prvním městě v kraji. Součástí oslav byla nejen cvičení, ale i kulturní vystoupení a také, jak to ostatně chodí dodnes, projevy činovníků Sokola, představitelů města a různých spolků.
Otevření sokolovny rozšířilo prostor pro cvičení i pro kulturní a společenské akce. Byla zde například otevřena veřejná knihovna a čítárna a v tělocvičně se hrálo divadlo. Každoročně se konalo velké množství přednášek z různých oborů. 16. dubna 1910 jednota uspořádala v sokolovně akademii k oslavě básníka Svatopluka Čecha a druhý den byla slavnostně otevřena lipová stezka pod Amerikou, kterou město vysadilo právě na podnět TJ Sokol.
Budova sokolovny byla v roce 1910 rozšířena na jižní straně o menší sál, na který jednota získala peníze jednak půjčkou a jednak úpisy mezi členy.
V roce 1930 byl k sokolovně přistavěn sál biografu. Poprvé se zde promítalo před Vánoci toho roku a diváci viděli film C. k. polní maršálek s Vlastou Burianem v hlavní roli. Později se kino osamostatnilo a přejmenovalo na Svět. Naposledy se zde promítalo 31. března 1994. Po úpravách je zde Divadlo Pod čarou.
Tragické okamžiky zažívala sokolovna v červenci roku 1944, kdy právě zde německý soud odsoudil čtrnáct občanů k trestu smrti za účast v protifašistickém odboji. Událost připomíná pamětní deska na budově.
Za dobu své existence prošla budova Sokola různými úpravami, ale z Tyršovy ulice si svůj původní vzhled zachovala. V jejím okolí postupně vznikala různá sportoviště, například volejbalové kurty, hřiště pro košíkovou a počátkem sedmdesátých let byla postavena sportovní hala se šatnami, sociálním zařízením, klubovnami a dalším vybavením. Staré hřiště u sokolovny se přebudovalo na hřiště pro házenou s umělou plochou a prostor se rozšířil o tři hřiště na odbíjenou. V dalším období byla postavena oblouková hala.
Objekt je majetkem TJ Sokol, která byla v tehdy Československé obci sokolské znovu registrována 3. dubna 1991. I když se do objektu sokolovny investovalo z prostředků Sokola, města i státu, celý areál už by potřeboval důkladnou rekonstrukci. (kol)