Někde prázdné třídy, jinde běžná výuka nebo netradiční program, tako᠆vý byl včerejšek v jihočeských školách. I mnozí jejich pedagogové se připojili ke stávce.

Chodby zely prázdnotou například v budějovické ZŠ Oskara Nedbala. „Nestávkují pouze provozní zaměstnanci a vedení. Takže jsme školu uzavřeli, protože jsem nebyl schopný zajistit provoz,“ uvedl ředitel Miroslav Poláček. „Já jsem se ke stávce nepřipojil. S mnoha důvody, kvůli kterým se stávkovalo, souhlasím, ale zodpovídám za kompletní chod školy a k tomu jsme ve středu slavnostně otevírali atletický koridor, tak jsem se stávky zúčastnil pracovně. Nelíbí se mi způsob organizace stávky,“ komentoval ředitel.

Na Gymnáziu J.V.Jirsíkav krajském městě se protestu zúčastnilo 22 kantorů, kteří ve škole včera nebyli. Výuka však probíhala. „Devatenáct kolegů je v práci. Studenti se učí, rozvrh je upravený,“ popsal chod školy ředitel Jaroslav Pustina, podle kterého je školství podfinancované. „Učitelé stávkují dnes hlavně proto, že situace ve školství je tristní. Dnes je velice těžké sehnat kvalitního kantora do školy. Naše škola nemůže sehnat informatika,“ uvádí pro příklad.

Souhlasí s ním i kolega ředitel budějovické ZŠ Nerudova Zdeněk Šrom: „Je zjevné, že je školství dlouhodobě podfinancované. Získat nového učitele matematiky nebo fyziky je téměř nemožné. Do budoucna to vidím jako velký problém.“ Jeho základka včera fungovala v omezeném provozu, z tisíce žáků přišlo 150. „U nás část učitelů stávkuje a část ne. Každý podle svého přesvědčení. Já osobně nestávkuji a pracuji jako každý den. Tak jak to bylo vyhlášené, se mi to nezamlouvá. Bylo to zbytečně narychlo,“ zmínil.

Jan Ptáčník je třídním učitelem v 1.A. na Gymnáziu J.V.Jirsíka. „Pojali jsme výuku poněkud neformálně. Každý student si přinesl snídani a různé společenské hry. Užíváme si volnějšího dopoledne,“ řekl zástupce ředitele.

Ke třem protestujícím školám na Českokrumlovsku se přidala také Základní a Mateřská škola ve Křemži. Zavřené byly čtyři základní školy v okrese. „Důvodem vyhlášení stávky je zaručený růst tarifních platů o 10 procent od 1. ledna pro pedagogy,“ vysvětlují zaměstnanci křemežské školy. „Chceme však hlavně upozornit na vážný stav našeho školství a vyjádřit nedůvěru ke slibům vlády. Chceme totiž, aby učitelské povolání získalo opět vážnost a prestiž.“

Zástupci stávkujících učitelů z táborských škol, ZŠ Zborovská, ZŠ Husova, SPŠ strojní a Gymnázia Pierre de Coubertina, se sešli v kavárně Kafe a knihy Jednota.

Vytvořili společné prohlášení ke stávce adresované ostatním kolegům, rodičům, studentům, vládě a široké veřejnosti. „Stávkujeme za důstojné ohodnocení naší práce, které by zajistilo dostatek kvalifikovaných učitelů, za dlouhodobou ucelenou koncepci školství, nezávislou na aktuální politické situaci. Jde nám o stejnou věc: zkvalitnit vzdělávání našich dětí,“ píše se v něm mimo jiné. Zúčastnění se rozhodli ve schůzkách pokračovat, aby do budoucna dokázali sjednotit svůj postup a své požadavky skutečně prosadit.

V Písku se do středeční stávky zapojily čtyři školy. Zcela zavřená zůstala ZŠ Jana Husa. Některé maminky si proto navzájem vypomohly při hlídání dětí. Podle ředitele Jana Adámka k žádným problémům způsobeným stávkou nedošlo. „Ukázalo se, že komunikace přes elektronickou žákovskou knížku funguje výborně,“ podotkl s tím, že ani ze strany rodičů nezaznamenal žádné negativní reakce. „Samozřejmě na to mají lidé různé názory, ale to je tak se vším,“ zmínil ředitel. V kanceláři byl podle něj klasický pracovní den.

Do stávky na Prachaticku se připojila Základní škola ve Vodňanské ulici v Prachaticích. Valná většina rodičů proto své děti do školy vůbec neposlala, i přesto, že škola nabídla pro děti školní družinu a oběd. „V družině se sešlo patnáct dětí. Byli jsme ale připraveni zajistit program klidně pro sto žáků,“ řekla ředitelka Petra Sandanyová. Děti téměř celý den strávily pohybovými aktivitami venku a v tělocvičně školy. Další prachatická základní škola, v ulici Zlatá stezka, byla zavřená úplně.

Na osmiletém gymnáziu ve Vodňanech se ke středeční celorepublikové stávce učitelů připojilo 63 procent zaměstnanců. „Škola ale zůstala v provozu a žáci se učí dle rozvrhu,“ uvedl zástupce ředitelky Martin Schacherl. Do školy přišli i někteří učitelé, kteří stávku podpořili.

Jednou z nich je Michaela Kovaříková. „Ke stávce jsem se připojila. Dnes ale ve škole jsem. Nepřišlo mi správné, nechat na jiných, aby museli odučit mé hodiny. Ale jsem tu zadarmo, bez oběda a zdravotní a sociální si za dnešek platím také sama,“ uvedla mladá kantorka.

Jedním z učitelů, kteří na gymnáziu ve středu učili, je i Radek Čejka. „Jsem toho názoru, že děti mají chodit do školy a mají se vzdělávat,“ taková je jeho první reakce na otázku, proč je v době stávky ve škole. „S požadavky učitelů souhlasím, ale myslím si, že pokud chtěl někdo vyjádřit nesouhlas s tím, co se děje a vstupovat do stávky, mělo se to stát dříve než teď. Už v době, kdy na ministerstvu financí rozhodli, že platy nezvýší o patnáct, ale pouze o deset procent,“ uvedl Radek Čejka.

Se studenty aktuální situaci probíral. „Snažím se jim vysvětlit příčiny stávky a proč do ní někteří lidé šli a jiní zase ne. Jaký názor si na situaci udělají, je už na nich,“ doplňuje.

Problémy škol očima učitelů

„Nestávkuji. Důvody, které se v souvislosti se stávkou uvádějí, nejsou pro mě zásadní. Mám pocit, že ve školství jsou daleko palčivější problémy, které by se měly řešit a za které by se mohlo stávkovat. Nárůst mezd učitelů, který tak jako tak přijde, není teď to hlavní. Myslím, že by bylo dobré se zamyslet nad inkluzí a nad nově připravovaným financováním škol. To totiž postihne zásadně nejen učitele a děti, ale i rodiče.“ Lucie Knedlová, učitelka na druhém stupni ZŠ Nerudova

„Vypadá to, že stávkujeme jen kvůli platům. Ale spousta kantorů na to pohlíží úplně jinak. Rádi by, aby se zlepšila prestiž učitelství a naše postavení ve společnosti, abychom dostali více pravomocí, dále aby se inkluze řešila jinak,než dosud. Jsou to takové obyčejné věci, o kterých nemá běžná veřejnost ani ponětí. I když mi jde o víc než jen o přidání na platech učitelů, jsem se ke stávce připojila. Musíme táhnout za jeden provaz.“ Lenka Vaňková, zástupkyně ředitele pro I. stupeň ZŠ Nerudova