Nyní máte dva volné pokoje. To je docela nezvyklé.
Přes léto zájem klesá. Maminky mají jiné možnosti bydlení, mohou být na chatách a třeba také v bytech, kde není elektřina.

Zůstává tu přes léto většina obyvatelek, nebo prázdniny využívají k dovoleným a návštěvám příbuzných?
Většina maminek se tu přes léto zdržuje, protože nemají kam jinam jít, ale máme tu jednu až dvě klientky, které vyjíždí za příbuznými. Jedna bude celé prázdniny pryč.

Předpokládám, že většina matek by na dovolenou jela ráda, ale překážkou jsou peníze.
Ano, máte pravdu. Když na to mají finanční prostředky, vyjedou třeba někam na výlet, ale většinou zůstávají tady.

Jak tu vlastně tráví volný čas?
Chodí se koupat k rybníku, chodí do lesa na borůvky a na houby nebo často na hřiště.

Vy jim také připravujete aktivy?
Ano, hlavně pro děti. Například vymýšlíme různé výtvarné a pohybové aktivity, které mají u dětí úspěch. Společně s maminkami pak plánujeme výlety – pojedeme do ZOO Větrovy u Tábora a také do Milevska na koupaliště.



Budou se na tom muset matky nějak finančně podílet?
Cestu i vstupy jim zaplatíme my. Klientky se podílí svou aktivní účastí. Hlavní je, aby si společně s dětmi užily pěkný den, na který budou moci vzpomínat.

Dalo by se paušalizovat, jaká je vaše typická klientka?
Zcela paušalizovat to nelze. Ale častým problémem, se kterým se u našich klientek setkáváme, je nízké vzdělání a příjmy, zadluženost, nefungující rodinné vazby a bohužel také domácí násilí.

V domově mohou ženy s dětmi být na půl roku…
Je to velmi individuální. Někdo je schopen řešit své problémy ihned, někdo potřebuje čas na to, aby se uklidnil a promyslel další kroky. V některých případech chybí našim klientkám motivace k řešení jejich problémů, snažíme se respektovat jejich postoj, ale upozorňujeme na možné důsledky.

Jak jste jim vlastně schopni pomoci?
Prvotní pomocí je poskytnutí ubytování. Dále jim  pomáháme s řešením úředních záležitostí či exekucí Hledáme s nimi práci a jiné možnosti bydlení, ale najít je, je velmi obtížné.

Máte zpětné vazby od obyvatelek, které domovem prošly a poté začaly nový život? Píšou vám dopisy?
Většinou nepíší, spíše se přijedou pochlubit, že to dobře dopadlo a že se jim daří dobře, a my z toho máme velkou radost.



Jsou to všechny klientky, které odtud odejdou?
Bohužel ne. Záleží na mnoha faktorech, které mají vliv na to, zda se klientce podaří účinně vyřešit její problémy. V některých případech se stává, že maminky s dětmi putují z jednoho azylového zařízení do druhého.

Jak to vyřešit?
Velmi těžko. Na trhu s byty opravdu funguje diskriminace. Do toho nízké příjmy, zadluženost…, přesto dosahujeme spolu s klientkami úspěchů, kterých si ceníme.

Příběh paní Veroniky (32)
S přítelem jsem se seznámila přes společné známé, ze začátku bylo všechno jako v pohádce – byl na mě hodný. S rodiči, hlavně s tátou, jsme si moc nerozuměli, a tak jsem se za přítelem brzy odstěhovala. Narodily se nám dvě děti.  Přítel ale po čase přišel o práci, nemohl najít jinou a začal se uzavírat do sebe. Hledal vinu v ostatních a zejména ve mně.  Pořád na mě něco viděl, kritizoval a křičel na mě, že jsem k ničemu. Pak mě začal bít. Snažila jsem se to vydržet kvůli dětem, ale začala jsem mít psychické problémy a přemýšlela  i o sebevraždě. Ale protože jsou pro mě děti na prvním místě, vím, že bych to nemohla udělat.  Odejít  jsem se rozhodla až ve chvíli, kdy si přítel přivedl k nám domů jinou ženu, která tam s námi měla bydlet.  Na azylu jsem našla ztracený klid, hodně se mi ulevilo.  Přítel ze začátku vyhrožoval, že mě připraví o děti, ale brzy ho to přešlo a teď už nás nechává být. Pracovníci azyláku mi pomáhají řešit mé problémy, vím, že za nimi můžu kdykoliv přijít a svěřit se jim. Také děti se uklidnily.   O prázdninách plánujeme navštívit na pár dní mé rodiče. Chci, aby se naše vztahy zlepšily. Ale jinak jsme tu spokojení. Musíme dodržovat zdejší režim, ale na všem se dá domluvit. Chodíme na procházky do lesa nebo na hřiště, když je hezky, tak se chodíme koupat  k rybníku do vedlejší vesnice. Máme slíbený výlet do ZOO.