Ještě  před pár desítkami let byla péče o staré a nemocné spojována se zařízeními, která byla s trochou nadsázky označována jako čekárny na smrt. Naštěstí už to neplatí.

Dokladem toho je  středisko Diakonie Českobratrské církve evangelické Blanka v Písku. Důsledně se řídí  heslem, že stáří není nemoc, jen přirozená etapa lidského života, která má své specifické potřeby.

Na shromáždění k dvaceti letům činnosti střediska připomněla jeho první ředitelka Věra Soukupová  začátky v malém domečku na Fügnerově náměstí v Písku.      „Na první razítko neziskové organizace jsme se složili já s manželem a ekonomkou a peníze jsme vydělávali například prodejem dušičkového zboží před farou," uvedla Věra Soukupová.

Organizace  vyhrála konkurz na dům s 95 malometrážními byty pro seniory a  pronájem od města Písku dostala za symbolickou cenu. Posupně bylo vybudováno zařízení, které poskytuje  široké spektrum sociálních služeb především lidem z Písku .

Na shromáždění  ve Svatotrojickém  kostele byly draženy obrazy klientů Blanky.  Dvaadevadesátiletá Ludmila Popelková  namalovala obraz Srdce.  Obraz Touha je společným dílem. Kromě Ludmily Popelkové se na něm podíleli Jiří Šedivý, Květuše Kotápišová a Ludmila Horová.
„Obrazy byly vydraženy za 4400 korun a peníze využijeme na aktivizační program," uvedl ředitel písecké diakonie Petr Hladík.