Především kvůli ceně  za pronájem, kterou město získává za pozemky o velikosti 33 609 metrů čtverečních. Například za říjen loňského roku  Milevsko obdrželo za nájem necelých 21 tisíc korun.

„Neměli bychom vzhledem k profitu firmy stanovit  vyšší nájemné," zajímal se starosta Zdeněk Herout.

Podle předsedy kontrolního  výboru Oldřicha Kofroně, který zastupitele seznámil s „kontrolou záležitostí spojených s fotovoltaickou elektrárnou na pozemcích města",  je to otázka pro zastupitele a pochopitelně diskuze. 
Obyvatel  města Martin Smrček, který pracoval jako realitní makléř, se domnívá, že je cena za nájem nízká.

„Jaká je tedy cena obvyklá za pronájem pozemků na zrekultivované skládce, kde se nesmí stavět žádná pevná stavba hlouběji než nějakých padesát  centimetrů a posečená tráva nesmí přijít do potravinového řetězce? Máte na to nějaký srovnatelný příklad," ptal se ho Michal Polanecký. Odpovědi se ovšem nedočkal.

Další rozprava se týkala inflační doložky. Ta není ve smlouvě zahrnuta. Nad tím se pozastavil zastupitel Miroslav Doubek  i obyvatel města Jiří Koliha. „Nájemcům nebytových prostor zvyšujete každý rok nájem o inflaci. Tak proč tady doložka není ? ptal se Jiří Koliha.

Starosta Zdeněk Herout vysvětlil, že smlouva, kterou schválila rada města, byla takto nastavena. „Bylo to v rámci veřejné soutěže, kam se mohl přihlásit kdokoliv," dodal Zdeněk Herout.

Nájemné, které město za pronájem získává, je složeno z pevné složky (ročně pět tisíc korun za hektar) a z té pohyblivé.  Ta se vypočítává na základě dodané elektrické energie do rozvodné sítě. Její výše je třicet haléřů za kilowatthodinu.

Město s firmou uzavřelo smlouvu v polovině roku 2010 na rozlohu 33 554 metrů čtverečních  a od ledna 2011 na větší plochu –  33 609 metrů čtverečních.
Smlouva je platná do roku 2029 a je vypověditelná i bez udání důvodu.