Od roku 2013 však nastal posun a město dostalo naději na bezplatný převod budovy. To přivítali i místní sokolové. „Nabídli jsme budovu městu sami, protože není v našich silách ji udržet. Jediné příjmy máme z pořádání zábav a různých akcí, ale v poslední době je jejich návštěvnost minimální," uvedla starostka mirotického Sokola Monika Chylíková.

V současné době se snaží společně s vedením města smlouvu na převod doladit. „Nechceme podcenit její znění. Pro město to sice může být do budoucna finanční břímě, ale mohli bychom sehnat dotace na nutné opravy. Budovu tady stavěli místní lidé vlastníma rukama od roku 1921, kdy byl položen základní kámen, až do srpna 1924 a přispívali na stavbu peněžními dary," konstatovala starostka města Martina Mikšíčková. Bylo by podle ní škoda, kdyby sokolovna ještě víc chátrala, nebo aby ji jednou Česká obec sokolská prodala někomu jinému.

Podle tajemníka a jednatele Sokolské župy jihočeské Radima Kvitského bude jen dobře, když si město vezme bezplatně sokolovnu do svého majetku. „Model, který je v České republice nastavený, je nevyhovující. Všude ve světě majetek, budovy pro sportovní vyžití, vlastní obce a města, která na jeho údržbu mají peníze, nebo se k nim lépe dostávají," konstatoval Radim Kvitský.

Podle něho jde jen o to, aby mohli členové Sokola po celou dobu, dokud bude v Miroticích Sokol fungovat, budovu využívat. „Návrh smlouvy mezi městem a místním Sokolem přijde nejdříve k nám do Sokolské župy jihočeské a my ji pak předáme ke schválení České obci sokolské do Prahy. U nás ji může výbor překontrolovat do tří dnů a v Praze mají každý měsíc zasedání, takže pokud se nevyskytnou problémy, může být smlouva schválená do třiceti dnů," upřesnil Radim Kvitský.

Tento postup je podle něj zaručením ochrany členů Sokola do budoucna. „Všude ve vedení sokolských tělovýchovných jednot pracují dobrovolníci. Jedná se jen o to, aby smlouva obsahovala všechny důležité náležitosti," doplnil Radim Kvitský.

Pořádání akcí nebo pronajímání sálu na zábavy jiným organizacím členům Sokola zajišťuje hlavní příjem. Kolem sedmdesáti tisíc dostávají na činnost od města, ale i z toho používají peníze na potřebné opravy budovy. Na akce pro děti mají sokolové podle Moniky Chylíkové vstup volný nebo jen takový, aby třeba pokryl mikulášské balíčky. „Na plesy dříve chodívalo kolem 150 lidí, ale na posledním letošním jich bylo jen 59. Trochu se dá vydělat, když přijde sto lidí, ale jinak se to vůbec nevyplatí," ohodnotila Monika Chylíková. Dodala, že také zajišťují adventní trhy, mikulášskou nadílku, dětský karneval a občas i prodejní burzy.

„Největším problémem je topení, protože topíme současně v šestero kamnech. Když pořádáme třeba ples, tak musíme začít zatápět hned ráno od sedmi hodin, abychom prostory do večera vytopili, a to není tuhá zima. Lepší je to samozřejmě v létě, kdy topit nemusíme," doplnila Monika Chylíková. Oprava dvou komínů stála předloni osmdesát tisíc. Část oken vyměnili za pomoci peněz od města a zbývající okna a dveře také potřebují vyměnit.

K sokolovně přiléhají kurty, které sportovci hojně využívají na tenis a volejbalové turnaje. Ty si sokolové chtějí ponechat. V poslední době v budově hrají jen stolní tenis.

Autor Stanislava Koblihová