Pronájem vyjde na 170 tis. měsíčně (tj. 2 miliony ročně) výnos nelze předem odhadnout. 

Město tím reaguje na dlouhodobé překračování povolené rychlosti na silnicích, umístěním radarů chce zklidnit dopravu. Radary jsou na dvou kritických místech. Na silnici I/39 v ulici Chvalšinská, přibližně v úseku od parkoviště u Jelení zahrady po čerpací stanici Mol, a na silnici II/160 v Objížďkové ulici, přibližně v úseku od křižovatky s ulicí Křížovou po křižovatku s ulicemi Tavírna a Pod Sv. Duchem. V těchto úsecích totiž motoristé porušují rychlost dlouhodobě. „Vycházíme z výsledků sledování rychlosti,“ říká místostarosta Josef Hermann.

Výsledky monitoringu měření rychlosti ve vybraných lokalitách mimo hlavní turistickou sezónu hovoří jasně. V průměru 35 % řidičů překročí nejvyšší dovolenou rychlost 50 km/h, v některých sledovaných úsecích i 40 km/h, a v průměru 7 % řidičů překročí i rychlost 60 km/h, a to i za situace, kdy jsou na překračování rychlosti upozorněni indikativním měřičem se zobrazením aktuální rychlosti měřeného vozidla.

Výstup na Havraní skálu si pod vedením Hany Benešové vyzkoušel i místostarosta Krumlova Martin Hák.
První ferrata vznikla v Českém Krumlově. Lezci mohou šplhat na Havraní skále

Radary měří rychlost v obou směrech jízdy a řidiče na ně upozorňuje dopravní značení. Měřící zařízení má město v pronájmu. „Tato varianta provozu se u měst obdobné velikosti vyskytuje poměrně často,“ vysvětluje místostarosta. „Umožňuje pořídit systém jako celek s minimálními vstupními náklady na straně města. Kromě očekávaného pozitivního dopadu do bezpečnosti a plynulosti provozu je cílem, aby v ekonomické rovině mohlo být město při provádění měření a řešení přestupků ekonomicky soběstačné a mohlo tak realizovat měření bez ekonomické ztráty.“

Systém se skládá z kamerového systému a výpočetní části. Zařízení zachytí vozidlo na vjezdu, detekuje totéž vozidlo na výjezdu a vyhodnotí jeho rychlost na základě známé délky měřeného úseku a časů detekce.