Hlavní maskou byl velký medvěd, kterého doprovázely další masopustní maškary. Všem na dudy vyhrávala třídní učitelka Pavla Škochová, ale ani děti se nenechaly zahanbit a tak pomocí tamburín čí bubínků dávaly řádně o sobě při obchůzce vědět.

Veselý průvod navštívil řadu stavení, zavítal i do jednoho z kovářovských obchodů a nechyběla ani zastávka v mateřské škole, kam maškary každoročně chodí potěšit nejmenší děti. Při každém zastavení dovádivé masky zazpívaly veselou písničku a zatančily masopustní kolečko. Nechybělo ani hlazení huňáče, za které každý odvážlivec obdržel kapesní kalendářích právě s jeho podobenkou.

Závěr masopustního zvyku patřil dle tradice poražení medvěda velkou palicí, po kterém následovalo ochutnávání pravých domácích masopustních koblih.

Obchůzka s medvědem:
Uvedený masopustní zvyk v jeho tradiční podobě „obchůzky po staveních“ pěstuje v dětech vztah k místu svého bydliště a školní docházky. Děti se učí ve volných chvílích, ale také v rámci hodin prvouky či dalších předmětů lásce k lidovým obyčejům a vzájemné spolupráci, nejen mezi s sebou, ale také s rodiči, předškoláky a veřejností. Naplňují tak jeden z okruhů schváleného školního vzdělávacího programu základní školy v Kovářově a to rozvoj folklorních tradic regionu.

Milan a Pavla Škochovi