„Když jsem procházela vyšetřovací spis, narazila jsem i na projektil, který vytáhli z těla jeho sestřenice, jen tak zabalený v papíru. To jsem musela hned jet z archivu domů,“ popisuje studentka dějin na Karlově univerzitě.

Není příliš obvyklé, že by se mladá žena dopodrobna zabývala sexuálně motivovaným sériovým vrahem. Sjížděla jste už jako malá Mlčení jehňátek a další thrillery?
Právě že naopak. Detektivky ani černou kroniku nemusím. Nebylo to příjemné, neměla jsem potom zrovna dobré sny. I kvůli tomu jsem od podobných záležitostí při dalším studiu upustila. Ale zase to bylo zajímavé, hodně osobní téma. Třeba oproti politickým dějinám.

Na rozptylové loučce na Centrálním hřbitově v Karviné-Ráji je rozptýlen popel masového vraha Ivana Roubala, který v roce 2015 zemřel v karvinské věznici.
Poslední tajemství Ivana Roubala. Vrah ze Šumavy je pohřbený v Karviné

Zdály se vám jen špatné sny? Nebo se vám někdy udělalo nevolno i při samotném bádání?
Když jsem v archivu v Praze procházela vyšetřovací spis, narazila jsem i na předměty doličné. Včetně projektilu, který vytáhli z těla jeho sestřenice. Byl jen tak zabalený v papíru. To jsem musela hned jet domů. I když jsem v archivu původně chtěla zůstat do večera.

S vrahem skončila. Teď studuje Latinskou Ameriku

Čtyřiadvacetiletá Karolína Padělková z Roudnice nad Labem studuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v navazujícím magisterském programu světové dějiny, zaměřuje se na území Latinské Ameriky. Žije v Praze, do Roudnice se vrací. Je svobodná.

V archivech jste strávila desítky hodin. Jak se vám tam bádalo?
Náramně. Podmínky v badatelnách jsou skvělé. Ať už v té maličké v Lovosicích, nebo ve velké na Chodovci v Praze.

Nenarazila jste na nějaké nečekané problémy? Třeba že byste nemohla něco přečíst?
Většinou jsem pročítala výslechy. A ty byly téměř všechny zapsané na stroji. Problém jsem občas měla jen s nepříliš zřetelným písmem v dopisech. Někdy chyběly ve spisu některé strany, nebo byly natrhlé. Nic zásadního.

Kde pohřbili vraha? Nikdo neví

Setkala jste se se Štěpánkovým jménem už dříve než v Praze na studiích?
Slyšela jsem o něm. Je to v Roudnici poměrně známá firma, pořád je to tam téma. Dům, kde vraždil a pohřbíval oběti, je jen kousek od gymnázia, které jsem vychodila. Do jeho budovy mimochodem Štěpánek chodil na tehdejší měšťanku.

A samotný dům, kde k vraždám docházelo a na jehož zahradě své oběti pohřbil, jste znala?
Jistě. Kolem toho domu jsem to měla ze školy nejblíž domů. Vědělo se, že je to dům spojený s několika vraždami. A když jsem tudy šla se spolužáky, obvykle to někdo z nich nadhodil.

Žijí v Roudnici ještě nějací vrahovi potomci?
Nepodařilo se mi nic takového zjistit. Jeho maminka zemřela, sourozenci dům prodali. Usadili se na Slovensku, jeho bratr a starší sestra získali práci kousek od Bratislavy.

Sériové vraždy na Chodově. Hana Vondráková, nejlepší kamarádka Markéty Čápové
Promlčená smrt tří mladých žen v Praze: Sériový vrah může znovu zaútočit

Kde je Štěpánek pohřben?
Sama nevím. Projížděla jsem všemožné databáze hrobů, ale nikde nic. Přitom těla zločinců z pankráckého popraviště obvykle vydávali rodinám, aby je mohly pohřbít aspoň v úzkém kruhu. Úřady ale taková místa obvykle oficiálně příliš neventilovaly, aby se nestala objektem uctívání.

A nevyčenichali to tehdy ani novináři ze „senzacechtivých médií“, jak v práci označujete dobový tisk?
Štěpánka popravovali v historicky pohnutém období posledního čtvrtletí roku 1938. Tehdy asi ani nikdo z bulvárních novinářů neměl snahu kontaktovat rodinu anebo jinak zjišťovat, kde je místo vrahova posledního odpočinku.

Bádala v archivech v Lovosicích i Praze

Jak jste se k tématu bakalářské práce dostala?
Už v prvním ročníku jsem měla v semináři napsat nějakou práci. Vedoucí preferovala regionální dějiny a 20. století. Na nic zajímavého z Roudnice jsem dlouho nemohla přijít. K tomu psát o Štěpánkovi mě přivedl spolubydlící z Prahy, dříve můj spolužák z roudnického gymnázia. Byl to od něj spíš vtípek, ale chopila jsem se toho. Vedoucí semináře tím byla nadšená.

Ivana Roubala hraje v minisérii televize Nova Hynek Čermák.
Devadesátky sériového vraha aneb jak zabíjel Ivan Roubal. Dostal doživotní trest

Dalo vám pak hodně práce vypátrat, kde k jeho vraždám a procesu seženete prameny?
Roudnický kronikář Jan Neruda mi poradil, že spoustu archiválií mají v okresním archivu v Lovosicích. Tamní archiváři byli víc než ochotní mi pomoct. Vedoucí semináře byla s prací spokojena a řekla, ať ji neváhám rozvést. Tak jsem o vrahovi později napsala i bakalářskou práci. K té jsem už čerpala i z pražského archivu, o kterém jsem se dozvěděla během psaní první práce.

Štěpánkova vražedná pouť Litoměřickem a Podřipskem

Policejní kresba Svatoslava Štěpánka.Policejní kresba Svatoslava Štěpánka.Zdroj: J. Plachý, I. Pejčoch – Masarykovy oprátky, nakl. Svět křídelSvatoslav Štěpánek (1911, Roudnice nad Labem-1938, Praha-Pankrác) byl český sériový vrah. Než ho v pouhých 26 letech popravili, usvědčili ho ze tří vražd a dvou pokusů o ni. Podezírali ho ale i z jiných mordů, včetně zabití prostitutky Otýlie Vranské.

Pocházel z dobré a vážené rodiny, která žila nejdřív v Hrobcích, pak krátce v Židovicích a nakonec v Roudnici nad Labem. Kromě jeho matky ho nikdo neměl příliš v lásce. Vyučil se zahradníkem na lobkowiczkém zámku, ale pak nikdy moc nepracoval.

Rád týral a zabíjel zvířata. Už v páté třídě pobodal spolužáka nožem, také měl na svědomí drobné krádeže.

Josef Kott s eskortou. Za mřížemi je doživotně odsouzený vrah už 31 let.
Sériový vrah Kott zůstává za mřížemi. Soud jeho žádost o obnovu procesu zamítl

V roce 1936 kousek nad silniční křižovatkou Roudnice n. L.-Předonín-Dobříň-Bechlín postřelil z flobertky 13letou školačku Růženu. O několik dní později u rozcestí Roudnice n. L.-Židovice-Rohatce střílel i na 25letou dělnici Zdeňku. Ve stejném roce zabil 20letou sestřenici Jiřinku. Na věčném odpočinku je v rodinné hrobce v Krabčicích.

Na svědomí měl i 40letou mlékařku Františku. Tělo rozřezané na 16 dílů zakopal na zahradě i s bandaskou na mléko. Už v 16 letech zabil ránou kladivem do hlavy 5letého Bedříška, jeho tělíčko několikrát přesouval, nakonec do kompostu.