Od nich jezdí  především zdejší děti do mirotické a čimelické základní školy. „V lednu jsme nakoupili dvacet pět reflexních pásek a rozdali jsme je školákům, kteří jezdí autobusem, aby se zvýšila jejich bezpečnost. Kromě toho, že je ráno a večer šero, jsou tady často mlhy a děti nejsou na silnici vůbec vidět," vysvětlil starosta Dušan Ország. Dodal, že doufají, že budou rodiče dohlížet na to, aby děti pásky nosily.
O pořádek se v současné době starají dvě pracovnice a jeden pracovník na veřejně prospěšné práce, které mají z úřadu práce. V posledních dnech se pustili do ořezu keřů a dělají vše, co je potřeba.

Udržovat pořádek v obci jim pomáhá také traktor Zetor s čelním nakladačem, který koupili vloni. „Nebyl sice nový, ale byl v dobrém stavu. Předtím jsme měli Avii, která už po technické stránce dosloužila. Letos budeme usilovat o nákup nosiče kontejnerů na traktor a o kontejnery na odpad, abychom je v sezoně mohli rozmístit po obci i v Dědovicích pro obyvatele na posečenou trávu, jako to mívají ve Vráži," vysvětlil Dušan Ország. Pokud bude na tuto techniku vyhlášený dotační titul, pokusí se dotaci získat.

Z obecních prostředků ale chtějí zakoupit ramenný vyžínač trávy. „Máme tady hodně cest a strání, kde je sečení s křovinořezem hodně náročné. Jednou až dvakrát v létě si na to objednáváme soukromníka z Dědovic, ale rádi bychom si to zajišťovali do budoucna sami," dodal starosta.

Trávu z veřejného prostranství kompostují a větve shromažďují zvlášť. Zem z kompostu pak používají na vyrovnání míst v obci. Trápí je však lidé, kteří místo biologického odpadu vozí na kompost různý odpad. „Našli jsme tam lino, koberec, monitor, záchodovou mísu, plasty a podobně. Vůbec to nechápeme, protože děláme pravidelné svozy velkoobjemového a nebezpečného odpadu a stačí, aby každý, kdo se potřebuje něčeho velkého, jako je třeba nefunkční pračka, zbavit, může se přijít na úřad domluvit nebo zatelefonovat a naši pracovníci to odvezou, nechápu, proč to musí házet do kompostu," konstatoval Dušan Ország. Sběrové dny pořádají od loňska na jaře a na podzim  i v Dědovicích.

Vedení obce ale trápí také vandalismus. „Nechali jsme vymalovat autobusové zastávky, ale stále je někdo poškozuje. Zdi i nově vylepené jízdní řády jsou hned počmárané a jízdní řády i opálené zapalovačem, lavička byla zničená, tak jsme ji dali pryč," dodal Dušan Ország.

Jeho slova potvrdila i místní rodačka Iveta Vepřovská: „Je škoda, že když se tady něco udělá, tak si toho někteří lidé neváží. Dojíždí sem za místní mládeží i omladina z jiných vesnic, která tady nemá k ničemu vztah. Kdyby si lidé vážili toho, co se tady udělá, a vedli k tomu své děti odmalička, tak by to bylo jen dobře." Dodala ale, že je ráda, že jsou v obci také lidé, kteří se snaží zachovávat tradice, jako je třeba sobotní masopust se zábavou. Těší se, že si ho také hezky užije.

Akce, které obec připravuje

- posílení zásobování pitnou vodou o nový vrt
- revitalizace a odbahnění rybníka v Dědovicích
- rozšíření kapacity školky
- rekonstrukce chodníků

- pořízení dopravního vozidla pro SDH a oprava střechy hasičské zbrojnice
- nákup nosiče kontejnerů na traktor a kontejnery na odpad
- nákup ramenného vyžínače

Historie Ostrovce ve zkratce

 První písemná zmínka o vsi Ostrovec pochází z roku 1323, kdy Ostrovec příslušel ke hradu Zvíkovu.
V 16. století patřil již Ostrovec k Cerhonickému panství.
Ves Horní Ostrovec je osada malá. První chalupy byly vystavěny až kolem roku 1650. Název Horní Ostrovec se začal používat až mnohem později,    v polovině 18. století. Do té doby byli nepočetní usedlíci označováni jen jako obyvatelé „chalup Píseckých nad Ostrovcem".
Odlišná vrchnostenská příslušnost všech tří osad v době feudální trvala až do roku 1848.
Obec Ostrovec tvoří místní části –  Horní Ostrovec, Dolní Ostrovec          a osada Dědovice, která byla připojena až v roce 1964.
Žije tady celkem kolem 370 obyvatel.

Zdroj: www.ostrovec-obec.cz

Anketa: Jak se vám tady žije?

Petra Kabátková
Nepocházím odtud, ale už tady několik let s rodinou žijeme. Manžel tady často trávil dětství na chalupě a pak tady postavil dům. Pocházím z města, je to pro mě velká změna, ale je tady obchod, pošta a především školka, za kterou jsem moc vděčná. Protože dojíždět s dětmi do školky někam jinam by bylo hodně náročné. Tobík chodí do školky už dva roky a po prázdninách půjde do školy do Mirotic. Sofinka sem chodí už rok a oběma se tady moc líbí. Paní ředitelka, učitelka a kuchařka jsou moc příjemné. Líbí se mi, že berou každé dítě takové, jaké je. Je to tady spíš rodinného charakteru a to se mi líbí. Pokud bude dost dětí, bude jen dobře, když se školka rozšíří.

Drahomíra Kozmová
Učím ve školce druhým rokem.  Dojíždím z Písku. Je tu hezká příroda a školka je taková  rodinná. Máme tu děti od 2,5 do sedmi let. A je úžasné sledovat, jak mezi sebou spolupracují. Velké děti automaticky pomáhají mladším  a mladší se jim snaží vyrovnat. Máme tady dvacet dětí – kromě místních také z Vráže, Mirotic, Bořic a Smetanovy Lhoty. Teď tady máme deset až jedenáct dětí, které půjdou po prázdninách do první třídy. Plní si úkoly, mají pracovní sešity a rády spolupracují. Dvacet dva let jsem učila ve školce v Písku. Tam rodiče dítě přivedou a odvedou a zavřou se za nimi dveře. Tady je to jiné, rodiče s námi víc komunikují a vzájemně se poznáváme. Jediné, co bychom ve školce potřebovali, je víc postýlek. Děti sice berou jako výsadu, když mohou spát na matraci na zemi, ale větší ložnička by se nám líbila, pokud k přestavbě  dojde.