Původní podobu vrací památkám dvacet let

„Zpracovával jsem návrh na restaurování, dělal jsem průzkum mostu – omítek a omítkových vrstev. Jsou tam totiž ještě původní barokní omítky. A součástí byla i socha,“ přiblížil Jan Korecký, jak se k němu socha patronů zpovědníků, lodníků, vorařů nebo mlynářů dostala.

Dneska už je téměř osm set kilo vážící žulová socha hotová, zpátky na most by se socha měla vrátit 28. září na Den české státnosti. Předtím ale musela projít zkrášlovacím procesem.

„Vždycky jsou na soše nějaké nálety mechu, lišejníku, řasy. To se musí chemicky očistit, pak přijde na řadu konsolidace, což je zpevnění kamene, doplnění pojiva a dále dochází na doplňování neboli plastickou retuš. V případě této sochy šlo jen o drobné detaily, že chyběl kousek draperie, kousek profilace na soklu,“ vyjmenoval restaurátor některé z kazů na kráse.

Tím nejvážnějším byl však dle jeho slov uražený korpus Krista, kterému chyběly nohy. „Preferuji doplňování přírodním kamenem. To znamená, že nedodávám z betonu, to se opravdu dělají jen malé části, které nejdou vysekat. U těch velkých částí to dělám tak, že si je vymodeluju – buďto podle hlíny, nebo sádrového modelu, který získám z té hlíny tak, že si to odleju. Podle toho pak vysekám potřebné díly z identického kamene, který se snažím najít. Vysekaný doplněk následně fixuju. Tím, že je to doplněk ze stejného kamene, se chová stejně jako materiál sochy,“ přiblížil restaurátor postup své práce.

Licenci má na restaurování sochařských děl z kamene, umělého kamenu, kovu, terakoty neboli pálené hlíny, sádry nebo figurální sgrafity. „Nejraději pracuji s kamenem a kovem,“ dodal Jan Korecký, který původní podobu památkám vrací již dvacet let. Jeho dílem je třeba sloup v Benešově nad Černou, balustráda v Horní Stropnici, teď naposledy pak hodiny na věži bývalého dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích.

Nespočet výtvorů má také ve svém ateliéru, který si udělal v přístavbě domu, v němž bydlí. Kromě bust a všech možných soch zdobí jednu ze zdí několik krucifixů. Na otázku, jestli je také restauroval, odpověděl: „Sem tam někomu přilepím ručičky, udělám dořezbu, ale to je vše. Vidím, co by potřebovaly, ale nechci to restaurovat. Ta torzálnost, fragmentálnost, nedodělanost je na tom půvabná,“ řekl.