Klára Marková z Písku v tom má jasno: „Je pravda, že zvyšování cen bylo v poslední době hodně citelné. Bylo potřeba upravit některé zvyklosti a člověk musí více přemýšlet, co je důležité a co si může odpustit. Pejsci ale nic z toho nevnímají a mě by ani nenapadlo je kvůli dnešní situaci nějak omezovat na krmivu.“ A ještě, než pokračovala v nákupu pytle oblíbených granulí pro své dva čtyřnohé společníky, navázala na svou předchozí myšlenku: „O tom, co svým psům kupuji, se radím s veterinářem. Za jeden měsíc utratím za základní krmivo asi 1500 korun. Oproti dřívějšku je to přibližně desetiprocentní navýšení, což je v kontextu toho, co potřebujeme my lidé, naprosto zanedbatelné. Zatím vůbec nepřemýšlím nad tím, že bych něco měnila. A kdybych musela, krmivo by bylo až to poslední.“
Byť zatížení peněženek drtivé většiny z nás dosahuje vyšší míry, zdá se, že rčení o psu jako nejlepším příteli člověka opravdu platí. Říkají to nejen majitelé a chovatelé, ale negativní změny ve výživě psů spojené s nepříznivou finanční situací nepozorují ani prodejci krmiv a chovatelských potřeb.
„Myslím si, že nárůst cen surovin je mnohem dramatičtější než cena krmiv. Ať jsou to obiloviny, kvalitní masokostní moučka nebo rýže. Bez kvalitních surovin to nejde a jejich zdražování se samozřejmě odráží nejen na ceně krmiv pro psy. Ale já nepozoruji žádný dramatický nárůst ani u granulí ani u masových konzerv. Z mé zkušenosti lidé od oblíbených značek neodcházejí. Spíše využívají speciální slevové či množstevní akce. Já si zase za třicet let spolupráce dokáži takovou podporu od dodavatelů vyjednat. Je to prospěšné pro obě strany, pro výrobce i pro chovatele,“ říká Lenka Karafiátová, která v Písku provozuje dvě odborné chovatelské prodejny Zoonika.
„Z toho, co pozoruji, nedochází u nás k poklesu prodeje krmiv a nemám poptávku po levnějších alternativách. U prémiových a superprémiových krmiv zákazníci zůstávají, ale výrobci se o to samozřejmě musí snažit. Jelikož však cílíme na zákazníky, kteří preferují kvalitní krmiva, nevím, jaká je situace u značek, které patří k těm nejlevnějším,“ doplňuje Lenka Karafiátová.
V podobném duchu odpovídali také zaměstnanci jedné z píseckých poboček společnosti Super zoo: „Nárůst cen krmiv není tak dramatický jako u potravin. V naší prodejně nedochází ke změně trendů. Nepozorujeme, že by lidé měnili značky krmiv nebo vyloženě hledali ta nejlevnější krmiva. Naši stálí zákazníci zůstávají u svých oblíbených produktů a ti, kteří nechodí pravidelně, nijak nevybočují. Samozřejmě, že si někteří postěžují na cenu, ale spíše, než by koupili horší krmivo, kupují méně věcí okolo, jako jsou například hračky.“
Pro psy, kočky a jiné domácí mazlíčky to tak vypadá dobře. Lidé raději omezí spíše sami sebe, než aby nechali strádat své čtyřnohé miláčky. Kdo však z aktuální situace radost nemá, jsou útulky a další místa, která se starají o zvířata, jež takové štěstí neměla a nenarazila na vhodného majitele, nebo o něj přišla. Právě útulky pociťují nárůst nákladů na energie a celkově na provoz svých areálů velmi výrazně. Jakékoliv zdražování krmiva je pak další komplikací a mnohem větším zásahem než pro jednotlivé majitele či chovatele.
